eskalátorový tunel
kalich
1 kolej
2 kolej
mozaika ve vestibulu
vestibul
vestibul
střední loď
střední loď
střední loď
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
Nafotil: Jan Krblich
pohled směr Strašnická
průsaky
služební vstup do kolejiště
počet metrů v kolejištích
Nafotil: Michal Kuty, asistence: Tomáš
Rejdal, 22.11.2003
pohled z kabiny
pohled z kabiny
pohled z kabiny
pohled z kabiny
pohled z kabiny
pohled z kabiny
Nafotil: Michal Kuty, 16.12.2003
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o stanici
Po stavební stránce byla tato stanice z trasy II.A asi nejobtížnější. Jednak se jednalo o ražené odstavné tunely s mocností nadloží pouze 10 m a ještě mnoho dalšího. Budování stanice Želivského připadlo podniku Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. Interiér zajistily Pozemní stavby Karlovy Vary. Geologické problémy si vyžádaly ražení prstencovou metodou za pomoci sovětských ukladačů KM15 a navíc použití předstihových zajišťovacích štol o průměru 2,88 m. Ke stavbě sloužily hned dvě těžní věže v těsné blízkosti. jedna se napojovala zpod Izraelské ulice ještě před stanicí a druhá byla u odstavných kolejí a procházela pod Vinohradskou třídou. Stanice je opět trojlodní se zkráceným tunelem veprostřed a opět nalezneme jeden vestibul. V průběhu stavby došlo ke skluzu kvůli nedostatečné kapacitě VKD Kladno a proto s platností od 1.3.1979 přešli zaměstnanci této společnosti pod Metrostav.
Stanic je poměrně zvláštní a výrazně se odlišuje od jiných zastávek podobného typu. Stanice je architektonicky navržena jako přechod mezi raženými a hloubenými stanicemi. Proto nejsou použity prohýbané čtverce, ale pouze děrované a hladké obdélníky z hliníku. Ty tvoří tunel s nástupištěm, včetně přechodu na červenohnědou barvu. Na stropě středního tunelu je opět červenohnědá, ale ve světlé mutaci. Zajímavě jsou pojaty pilíře o rozměrech 1,5 x 3 metry. Ze stran je obkládá mramor Kirmenjak, zepředu je soustava tombakových lišt s madly na čelech. Kraje nástupišť dotváří opět mramor Kirmenjak. Jemu podobnou barvu naleznete i na podlaze. Ve vestibulu je červenohnědý strop, stěny z jugoslávského vápence Lucia a dlažba z tiské modré a liberecké žuly. Je tu i bronzový reliéf autorů Jana Simoty a paní Břuskové s tématikou husitství. Dozorčí vás pozoruje z tombakové budky. Na vestibul navazuje prostorný podchod s 8 výstupy. Stěny má z vračanského vápence a boční stěny schodišť z liberecké žuly. Stěny proti výstupu na tramvaj je vyložena opukou a obsahuje keramickou mozaiku ak.mal. Jiřiny Adamcové a ing.arch. Břuskové líčící dobu Jana Želivského. Na jeho poctu je zde umístěna i pamětní deska ak.soch. Jana Červa. Některé výstupy mají pouze pevná schodiště. Ta jsou seshora vyložena libereckou a vertikálně pak tiskou žulou. Na povrchu je rozsáhlé autobusové nádraží s přístřešky s tombakovou konstrukcí a velkoplošným zasklením. Liberecká žula tu tvoří atikový pás. Nedaleko je betonový větrák a také plastika kalichu v klidné vodní hladině od ak.soch. Františka Raška, arch. Evy Břuskové a Jana Hejtmana. Tramvajová zastávka měla dříve dokonce tři koleje s nástupišti a ke každé z nich vedl přímý výstup z podchodu. Před několika lety však byla prostřední kolej odpojena a výstup z metra tak zcela pozbyl svého významu. Do budoucna je možno vystavět ještě druhý vestibul, ústící na Hollarovo nám. Plány na jeho výstavbu značně oživil úmysl postavit na nedalekém Hagiboru hokejovou halu pro mistrovství světa v roce 2003. Termín byl posunut až na rok 2004 a pokud hala skutečně vznikne právě zde, nový vestibul určitě vyroste, otázkou je ale, kdo ho zaplatí.
Autor: Jan Bonev
Původní
název
-
Navrhovaný
název
Olšany
Zahájení provozu ve
stanici
Umístění
v podzemí u křižovatky ulic Vinohradská-Želivského
(Praha 3)
Typ stanice
ražená pilířová, do r. 1987 dočasně
koncová
Konstrukce
stanice
trojlodní se zkráceným středním tunelem na 64
m, 10 páry prostupů na nástupiště a ostěním z železobetonových tybinků
Délka stanice
148,25 m
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
Nástupiště
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
Vestibuly
s podchodem pod Vinohradskou třídou tvoří společnou
monolitickou železobetonovou konstrukci na úrovni 5,6 m pod povrchem,
spojenou s nástupištěm tunelem se třemi eskalátory délky 49,6 m
na výšku 24,8 m a s uliční úrovní 8 výstupy
Další
prostory stanice
provozní zařízení instalována v technologickém
tunelu o délce 120 m vyraženém před stanicí, strojovna eskalátorů
pod vestibulem
Obestavěný
prostor
Stavební
náklady
Obrat
cestujících
Projektoval
Architektonické
řešení
ing. arch. Eva Břusková
Umělecká
díla
bronzový reliéf ve vestibulu: nár. umělec Jan
Simota
Hlavní stavbyvedoucí
Návazná
doprava
Zdroj: www.metroprojekt.cz