Náměstí Míru
NM-1kol.jpg
1 kolej
NM-2kol.jpg
2 kolej
NM-str-lod1.jpg
střední loď
NM-prostup.jpg
prostup
NM-str-lod2.jpg
střední loď
NM-Etunel.jpg
eskalátorový tunel
NM-Etunel2.jpg
vestibul
NM-stan PM.jpg
vestibul
NM-vestibul.jpg
vestibul
NM-vstup.jpg
vestibul
NM-podch_deska.jpg
deska v podchodu
NM-podchod.jpg
podchod
NM-vystFrancouzska.jpg
výstup Francouzská ul.
NM-vystKorunni.jpg
výstup Korunní ul.
NM-vystSlezska.jpg
výstup Slezská ul.
NM-vystTRAM.jpg
výstup k tramvaji
NM-vst_odTRAM.jpg
vstup od tramvaje
NM-vst_z_Korunni.jpg
vstup z Korunní ul.
NM-vst-zeSlezsk.jpg
vstup ze Slezské ul.
NM-vst-zFrancouzske.jpg
vstup z Francouzské ul.
NM-kostel_svLudmily.jpg
kostel sv. Ludmily
NM-socha u kostela.jpg
socha u kostela
NM-Vinohrdivadlo1.jpg
Vinohradské divadlo
NM-Vinohrdivadlo2.jpg
Vinohradské divadlo
Nafotil: Jan Krblich
P1010003.JPG
nástupiště
P1010004.JPG
nástupiště
P1010005.JPG
2391
P1010006.JPG
přijíždějící vlak
P1010007.JPG
2344
P1010008.JPG
souprava ve stanici
P1010009.JPG
souprava ve stanici
P1010010.JPG
přijíždějící souprava
P1010011.JPG
přijíždějící souprava
P1010012.JPG
přijíždějící souprava - konečná Náměstí Míru
P1010013.JPG
kontrola zda někdo nezůstal
P1010014.JPG
kontrola zda někdo nezůstal
P1010015.JPG
spojka
P1010016.JPG
informace ve stanici
Nafotil: Michal Kuty, 4.10.2003
P5071250.JPG
pohled z kolejiště
Nafotil: Tomáš Rejdal, 7.5.2004
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o stanici
Stanice Náměstí Míru je nejhlubší stanicí pražského metra a po dobu necelých dvou let byla i konečnou stanicí trasy A. Je ražená, trojlodní a nachází se pod ulicí Wilhelma Piecka, kousek za samotným náměstím.

Jako obvykle byl prostor pro staveniště mimořádně stísněný a proto stavbaři přikročili ke krajnímu řešení. Zavřeli totiž ulici Blanickou mezi Slezskou a Wilhelma Piecka. V prostoru ulice vznikla šachta s přístupovou chodbou do stanice, kanceláře a sociální zařízení byly umístěny v domě č.p.16., jehož dvůr posloužil k účelu skladování. Velice úsporný byl i prostor pro stavbu vestibulu, ležícího na rozhraní náměstí a ulice W.Piecka. Nedaleko odtud, v Čechových sadech vyrostla ještě jedna těžní věž, určená jak pro trasu IA, tak i IIA. Rozdílně od většiny stanic trasy IA byly geologické podmínky v této oblasti slušné. Všechny tři staniční tunely tedy byly vyraženy rovnou na plný profil a železobetonové ostění zaručilo možnost zúžit pilíře mezi prostupy na 1,5 m. Nejinak od dalších stanic zde vznikaly razičské rekordy socialistů, které poté byly náležitě oslaveny. Tak např. v březnu 1976 dosáhl razičský kolektiv Miroslava Náhlíka výkonu 25,5 m technologického tunelu za měsíc. Jeho celková délka je 107,8 m a je umístěn před stanicí. Rovněž složité bylo prorazit tunel eskalátorový, jenž má obrovskou délku - 75 m a je tudíž samozřejmě nejdelší v Praze. Pro zajímavost, 87 m dlouhé eskalátory mají každý po 533 stupních. Střední tunel je zkrácen a s nástupišti spojen 7 prostupy. Nedaleko za stanicí je kolejová spojka, sloužící pro obracení vlaků, je dlouhá 45 m a vede tunelem o průměru 5,6 m. Za spojkou následovaly dvě odstavné koleje o délkách 285,9 a 291,4 m, jenž se po zprovoznění úseku IIA staly běžnými traťovými tunely. Vestibul má celkem 4 výstupy na povrch a všechny mají pouze pevná schodiště. Výstavba vestibulu byla velice náročná, musela totiž celkem třikrát být přeložena tramvajová trať a nejorve ještě změněna trasa hlavního vodovodního řadu o hrozivém průměru 120 cm a přestavěna kotelna v Kulturním domě a postaveno úložiště topné nafty.

Tato stanice měla poměrně osobitý vzhled oproti ostatním stanicím své trasy. Obložení zajišťovaly opět hliníkové desky ve žluté barvě, tentokrát ale s modrým pruhem za nástupišti a taktéž modrým stropem středního tunelu. Zajímavé řešení se dostalo pilířům, ty byly obloženy nerezovými prolamovanými plechy. Jako všechny ražené nepřestupní stanice trasy IA se musela samozřejmě podrobit i tato stanice velké a nákladné opravě, která byla uskutečněna v období od 1.7.1998 do 23.4.1999.
Autor: Jan Bonev
Původní název 
 -
Zahájení provozu  ve stanici 
 12.8.1978
Umístění 
 pod Korunní třídou při ústí na náměstí Míru (Praha 2)
Typ stanice 
 ražená pilířová, do r. 1980 dočasně koncová, výhledově přestupní
Konstrukce  stanice 
 trojlodní se zkráceným středním tunelem na 53,2 m, sedmi páry prostupů na  nástupiště s ostěním montovaným z železobetonových tybinků; konstrukce umožní  vybudovat přestup na trasu D a druhý esklátorový tunel s vestibulem u Vinohradské  třídy
Délka stanice 
 114,7 m
Hloubka středu  nástupiště pod  terénem 
 52 m
Nástupiště 
 šířka 20,5 m
Obklad stěn v  prostoru  nástupiště 
 hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice modré
Vestibul 
 monolitický železobetonový nad strojovnou eskalátorů, zastropený prefabrikovanými  předpjatými nosníky, založený v jámě zajištěné kotvenými pilotovými stěnami;  vestibul je součástí podchodu pod ústím Korunní třídy na náměstí Míru se čtyřmi  výstupy na uliční úroveň; s nástupištěm je spojen tunelem se třemi eskalátory délky  87,1 m na výšku 43,55 m
Další prostory  stanice 
 provozní zařízení instalována v technologickém tunelu délky 107,8 m vyraženém mezi  traťovými tunely před stanicí, strojovna eskalátorů pod vestibulem
 před stanicí (ve směru od MU-A) ústí do trati A dvě jednokolejné traťové spojky - do  každé koleje jedna - z trati C; za stanicí (směrem k JP) je zřízena jednoduchá
 kolejová spojka z 1. na 2 kolej, umožňující mimořádné obraty vlaků.
 celkový počet místností: 102
Obestavěný  prostor 
 53 294 m3
Stavební náklady 
 303 miliónů Kč
Obrat cestujících 
 v r. 1986 v ranní špičce celkem 13 200, z toho nástup 6 500, výstup 6 700
Projektoval 
 Vojenský projektový ústav Praha
Architektonické  řešení 
 ing. arch. Miloš Kuthan, ing. arch. Ladislav Dufek
Umělecká díla 
 světelný objekt ve stropě podchodu: ak. soch. Václav Cígler (demontován bez  náhrady)
 bronzová plastika dívky: ak. soch. Jan Kryštůfek
Hlavní  stavbyvedoucí 
 Jan Poštolka
Návazná doprava 
 tramvaje a autobusy MHD na náměstí Míru
 přímá obsluha oblasti Vinohrad
Zdroj: www.metroprojekt.cz
 
Zpět