Můstek A | |||||
1 kolej |
2 kolej |
střední loď |
střední loď |
přestup na Můstek-B |
|
přestup na Můstek-B |
eskalátor-výstup Václavské nám. |
stanoviště dozorčího |
lahůdky v podchodu |
obchody v podchodu |
|
tipsport v podchodu |
pamětní deska v podchodu |
fotominilab v podchodu |
výstup směr Alfa |
vstup Alfa |
|
výstup Jindřišská ul. |
výstup Jindřišská |
vstup Jindřišská |
výstup Práce |
vstup Práce |
|
výstup Melantrich |
vstup Melantrich |
výstup Krone |
výstup Krone |
vstup Krone |
|
výstup Vodičkova |
vstup Vodičkova |
výstup Vodičkova |
vstup Vodičkova |
výstup střed |
|
vstup střed |
střed Café Tramvaj |
eskalátor - výstup Můstek |
stanoviště dozorčího |
předprodej v podchodu |
|
trafika v podchodu |
herna v podchodu |
historický Můstek |
historický Můstek |
historický Můstek |
|
výstup ul. 28. Října |
vstup ul. 28. Října |
výstup Přikopy Koruna |
vstup Koruna |
výstup Příkopy |
|
vstup Příkopu - banka |
výstup Špalíček |
vstup od Špalíčku |
výstup palác Euro |
vstup palác Euro |
|
vstup ČKD |
vstup ČKD |
||||
Nafotil: Jan Krblich, 2002
|
|||||
2 kolej |
souprava na 2 koleji |
střední loď |
souprava na 1 koleji |
souprava na 1 koleji |
|
Nafotil: Tomáš Rejdal, 12.2.2006
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete
v povodňové fotogalerii
|
|||||
Informace o stanici
|
|||||
Jedna ze tří přestupních stanic pražského
metra. Ukrývá se pod nejrušnějším centrem Prahy - spodní částí Václavského
náměstí. Dovoluje přestup na novější trasu B. Nutno ještě připomenout, že
se na trase A jedná o jedinou raženou stanici se sloupovým a nikoliv pilířovým
uspořádáním. Nejprve se krátce zmíníme o známem můstku přes bývalý příkop. Původně tu byl zamýšlen systematický archeologický průzkum, ale z mnoha důvodů nebyl uskutečněn a proto jen vyděšení archeologové přihlíželi rýpajícím bagrům. O to hlavní ale nepřišli, hledaný můstek nalezen byl, nebylo to ale vůbec to jediné, co archeology potěšilo. Nalezly se i soustavy příkopů s valem, další mostní klenby a pilíře dřevěného mostu. Nejprve ale byla odkloněna veškerá doprava z nejrušnější pražské křižovatky, za oběť metru padly také domy Maďarské kultury přímo na Václavském náměstí a domy č.p. 387 a 388 v ulicích Provaznické a Na Můstku. Následně zmizela celá křižovatka a místo ní vyrostla provizorní tramvajová trať ve směru Jungmannovo náměstí - Na příkopě, tedy tzv. "Myší dírou". Na tuto provizorní trať byla připojena ještě trať z horní části Václavského náměstí. Taktéž z rušné křižovatky náměstí s ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou se stalo pouhé uzoučké tramvajové křížení na železném mostě nad obrovskou dírou. Hlavní staveniště stanice se ale nacházelo někde úplně jinde - v proluce po výstavní síni Myslbek, odkud to bylo podzemím do stanice značně daleko a přistupovalo se tam štolou, později upravenou pro větrací účely. Velmi dlouhý je i technologický tunel (114,1 m), jenž se rozprostírá pod středem Václavského náměstí. Hlavně ale staveniště poskytovalo poměrně dost prostoru, i když mnohé zařízení bylo umístěno jinde, např. injektážní středisko si našlo místo pro kanceláře v jednom z vystěhovaných domů. Nesmíme zapomenout na pěší cestující, pro ně totiž byla ve spodní části náměstí zřízena přes staveniště pěší lávka. Raziči ve stanici měli obvyklé problémy se stabilitou hornin a navíc jim projekt ukládal vybudovat daleko složitější, sloupovou stanici. Nejprve vyrazili oba postranní tunely, avšak v traťovém profilu 5,1 m a vyložili je litinovým ostěním, teprve poté přikročili k rozšíření na běžných 7,8 m a uložení staničního ostění. V místě překrytí s budoucím středním tunelem už ukládali sloupy a opřeli je o železobetonový pás. Mezi nimi byly uloženy železobetonové ostění dílce. Poté stavbaři přikročili k výstavbě středního tunelu, nejprve vyrazili jeho horní část a provedli klenbu stropu. Dále vyhloubili celý profil a nakonec prorazili betonové dílce do krajních tunelů. Současně už vyrazili i dva podélné tunely pro budoucí přestup na trasu B, tyto tunely, vedené přibližně 7 metrů pod úrovní nástupiště trasy A byly spojeny dvěma příčnými tunely s místem pro eskalátory na nástupiště trasy A. Na několik dalších let byly ale přestupní tunely zastropeny a na nástupišti vznikla nad nimi běžná dlažba. Vekou událostí při výstavbě stanice Můstek se stalo slavnostní zahájení demontáže mechanizovaného razicího štítu, dorazivšího před stanici 14.11.1977, samotným členem představenstva ÚV KSČ a vedoucím tajemníkem MV KSČ v Praze Antonínem Kapkem. Z nástupiště vedly dva eskalátorové tunely po třech schodištích. První ústil do vestibulu Na Můstku, umístěném pod křižovatkou a přilehlými zbořenými domy Maďarské kultury a v ulici Na Můstku. Právě v této ulici byl navržen nad vestibulem nový dům - administrativní budova UAB, která byla později skutečně vystavěna. Vraťme se ale k vestibulu. Ten má celkem 7 výstupů, každý jak s pevným, tak i pohyblivým schodištěm. Druhý vestibul je umístěn uprostřed Václavského náměstí a byl budován v otevřené jámě, taktéž s velkými přeložkami tramvajových kolejí. Vede z něj celkem 9 výstupů, z toho 7 i s pohyblivým schodištěm, zbývající dva, jenž ústí na podélný pruh ve středu nástupiště dříve sloužily jako přístup na tramvajovou zastávku. Po dokončení všech velkých prací zbývalo položit svršek a právě v levé koleji stanice Můstek, tedy ve směru na Leninovu byl poprvé použit nový typ upevnění kolejnic, kdy se nepoužívá pražců zalitých do betonu, nýbrž pouhých betonových výstupků, adaptovaných pro instalaci běžných žebrových svěrek. Tento typ traťového svršku byl od té doby používán téměř bez výhrad až dodnes. Ač je stanice trojlodní, její interiér není opticky oddělen pilíři mezi tunely, nýbrž, díky tenkým sloupkům se jedná o celistvou stavbu. Barevné vyložení je výhradně z žluté barvy Champagne, avšak jsou rozsáhlejší kombinace protlačovaných a plochých hliníkových desek na stěně za kolejemi. Sloupy jsou obloženy hnědým mramorem a lemované zlatými prolisovanými pruhy. Obrovské prostory vestibulu Na Můstku jsou vyplněny mnoha obchody a dominuje jim především zachovaný můstek, umístěný za zábradlím a stylově nasvícený. Další z dominant vestibulu je vitráž - skleněná mozaika Stanislava Kostky, znázorňující spolupráci zemí v rámci RVHP. O části stanice, náležící k trase B se dočtete v příslušné části. Zhoršující se stav eskalátorů a jejich tunelů si i zde vyžádal rekonstrukci. Především kvůli "přestupnosti" stanice, ale i kvůli jejímu umístění v centru města by byla varianta úplného vyloučení provozu naprosto šílená. Bylo proto přikročeno k postupné rekonstrukci samotných eskalátorových tunelů, což umožnila skutečnost, že stanice má dva vestibuly a další je ještě u trasy B. Do současné doby byly vyměněny pohyblivé schody v obou tunelech. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
-
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
12.8.1978 | ||||
Umístění
|
podélně pod dolní částí Václavského náměstí
(Praha 1)
|
||||
Typ stanice
|
ražená sloupová, přestupní
|
||||
Konstrukce
stanice
|
trojlodní s plnou délkou středního tunelu 167
m, 24 páry prostupů na nástupiště a třemi dvojicemi vstupů do přestupní
chodby pod středním tunelem; ostění z litinových tybinků, sloupy
ocelové
|
||||
Délka stanice
|
150,8 m
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
29,3 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 14,8 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice zlatožluté | ||||
Vestibuly
|
vestibul Václavské náměstí je umístěn v dříve vybudovaném podchodu a spojen s nástupištěm tunelem s trojicí eskalátorů délky 51 m na výšku 25,05 m | ||||
vestibul Můstek spolu s podchodem tvoří monolitickou
železobetonovou konstrukci se stropem podepřeným ocelovými sloupy;
tři eskalátory na nástupiště mají délku 47,9 m na výšku 23,95 m
|
|||||
Další
prostory stanice
|
provozní zařízení instalována v technologickém
tunelu vyraženém za stanicí v délce 114,1 m
|
||||
strojovny eskalátorů pod vestibuly | |||||
celkový počet místností: 183 | |||||
Obestavěný
prostor
|
118 976 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
697 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v r. 1986 v ranní špičce celkem 55 000, z toho nástup 9 700, výstup 26 400, přestup 18 900 | ||||
Projektoval
|
DP-Metroprojekt Praha, vestibuly: Vojenský projektový ústav Praha | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Jarmil Srpa, ing. arch.
Robin Hanus, ing. arch. Zdeněk Volman
|
||||
Umělecká
díla
|
skleněná reliéfní stěna vestibulu: ak. soch. Stanislav Kostka | ||||
restaurátorské práce na historickém mostním
oblouku ve stěně vestibulu: kolektiv ak. sochařů A. Viškovská,
V. Hlavatý, M. Vejchr, J. Vitvar
|
|||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
ing. Vlastimil Veverka | ||||
Návazná
doprava
|
tramvaje v ulicích Vodičkova a Jindřišská | ||||
přímá obsluha centra města | |||||
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002 |
|||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||