eskalátorový tunel
1 kolej
2 kolej
plastika ve podchodu
vestibul
reliéf v podchodu
podchod
prostup mezi kolejemi
střední loď
střední loď
vstup/výstup
vstup/výstup
kostel na náměstí
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
pohled na nedaleký
žižkovský vysílač
Nafotil: Jan Krblich
prostory stanice
81-71M ve stanici
střední loď
Nafotil: Tomáš Rejdal, 15.2.2004
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o stanici
Pro stavbu stanice Jiřího z Poděbrad pracovala těžní věž na náměstí se spojovací štolou k traťovým a staničním tunelům. Za výstavbu objektů a tunelů stanice zodpovídaly Vojenské stavby. Stanice je na první pohled naprosto běžná, avšak při stavbě zažila příhody nevídané. Tak například při ražbě přilehlých traťových tunelů nejprve vyrazili erektorem tunel o průměru 5,1 m i přes stanici, aby se ušetřil čas a práce s průchodem erektoru velkými komorami a mohlo se tak razit v kuse. Poté při montáži ostění ve stanici vynechali každý druhý prstenec a nakonec profil rozšířili na běžnou velikost. V průběhu stavby rovněž pracovníci změnili projekt a původně 1,5 metru široké pilíře průlezů zúžili na polovinu - místo železobetonu použili železné ostění. Tímto zákrokem se též zvýšil počet průchodů ze 6 na 7. A aby ani vestibul nevyčníval z řady změn, tak během výluky Vinohradské ulice v důsledku rekonstrukce tramvajových kolejí vyhloubily Vojenské stavby mělkou jámu, do ní zakotvily mostní nosníky jako strop budoucího vestibulu a koleje opět položily. Teprve potom se vyrubala zemina pod stropem a dokončil vestibul s podchodem. Ušetřilo se tak několik nutných tramvajových výluk. I těžní věž měla zajímavý způsob výstavby. Nejprve odtěžil jeřáb 20 metrů zeminy, poté vyrazili dělníci úzký vertikální tunel, jenž se dole napojoval na stávající traťový tunel směrem na Náměstí Míru. Další těženou zeminu pak házeli tunýlkem dolů do vozíků a ty ji odvážely pod hotovou těžní věž v Čechových sadech. Takovýto neobvyklý způsob usnadnil stavbu a zrušil potřebu složitě vyprošťovat hlínu z hluboké jámy. Stanice je trojlodní se zkráceným středním tunelem a jedním vestibulem. Hned po sousedním Náměstí Míru se jedná o druhou nejhlubší stanici pražského metra. Se stavbou se započalo v roce 1976 a zanedlouho zcela zmizel parčík na náměstí nad stanicí. Zbylo pouze několik pečlivě ohrazených stromků a jinak všude okolo bylo staveniště. V říjnu 1978 zde raziči dosáhli rekordu - 44,25 metrů staničního tunelu za 28 dní. Ve stanici je rovněž umístěn technologický tunel. Nástupiště je z prefabrikovaných dílců. Přesné umístění nástupiště je mezi kostelem a Vinohradskou ulicí a vestibul se nachází pod úrovní křižovatky Vinohradské a Slavíkovy. Má 2 výstupy s umělým přístřeškem, 1 bez něj a ještě 2 do přízemí domů, jenž jako jediné mají i eskalátory.
Hlavní a tedy určující barvou je modrozelená. Tou je vyložen celý strop středního tunelu, samozřejmě pomocí eloxovaných aluminiových desek s polokoulemi. Krajní tunely jsou opět v barvě zlaté s modrozeleným pruhem s přechodem v úrovni očí. Pilíře jsou suchou montáží (stejně jako I.A) obloženy jugoslávským béžovým mramorem Kanfanar. Dlažba je z jednozrnné mrákotínské žuly a madla apod. jsou z antikora. Eskalátorový tunel je obložen po stranách ze zlatě eloxovaných prolamovaných profilů a na stropě z akustických bílých desek. Zcela jinak také působí nový typ eskalátorů, již podstatně modernější a designově je daleko hranatější. Vestibul má s nástupištěm totožné obložení stěn, podlaha je z kozárovické žuly a strop z akustických desek FEAL se zářivkovými pásy. Budka dozorčího a další doplňky jsou obloženy tombakem a vyplněny kouřovým sklem. V podchodu je kamenný reliéfní medailon s portrétem krále Jiřího z Poděbrad akad. sochaře Jiřího Duška a ing. architektky Hübschmannové. Na stěnách jsou i keramické reliéfy ak. sochaře Lubomíra Šilara s tématikou husitství. Na náměstí je nová kašny z liberecké žuly. V budoucnu se zvažuje výstavba druhého vestibulu do Přemyslovské, příp. Řípské ulice.
Autor: Jan Bonev
Původní
název
Navrhovaný
název
Jiřího náměstí
Zahájení provozu ve
stanici
Umístění
pod náměstím Jiřího z Poděbrad (Praha 3)
Typ stanice
ražená pilířová
Konstrukce
stanice
trojlodní se zkráceným středním tunelem na 34,5
m, sedmi páry prostupů na nástupiště a ostěním ze železobetonových
tybinků. Konstrukce umožňuje v budoucnu vybudovat druhý eskalátorový
tunel s vestibulem v prostoru ulic Přemyslovské a Řipské
Délka stanice
107,25 m
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
Nástupiště
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
Vestibul
napojen na pasáž v hloubce 6,2 m pod Vinohradskou
třídou s pěti výstupy na uliční úroveň pevnými schodišti s dvěma
eskalátory; s nástupištěm spojen tunelem se třemi eskalátory o délce
73,1 m na výšku 36,5 m; s pasáží tvoří monolitickou železobetonovou
konstrukci, založenou ve stavební jámě pod ochranou pilotových stěn
Další
prostory stanice
provozní zařízení instalováno v technologickém
tunelu, dlouhém 96 m, vyraženém před stanicí
Obestavěný
prostor
Stavební
náklady
Obrat
cestujících
Projektoval
Architektonické
řešení
ing. arch. Anna Hübschmannová
Umělecká
díla
ing. arch. Anna Hübschmannová
Hlavní stavbyvedoucí
Návazná
doprava
Zdroj: www.metroprojekt.cz