Hradčanská
nast_kol1.jpg
1 kolej
nast_kol2.jpg
2 kolej
str_lod.jpg
střední loď
nast_prostup.jpg
prostup mezi kolejemi
E-tunel.jpg
eskalátorový tunel
Enahore.jpg
vestibul
stan_PM.jpg
vestibul
podch_plastiky.jpg
plastiky v podchodu
podch_pod_tratiCD.jpg
podchod pod tratí
podch_predprodej.jpg
predprodej v podchodu
podch_statni_znak.jpg
staátní znak v podchodu
vyst_k_Hradu.jpg
výstup směr Hrad
vstup_od_Hradu.jpg
vstup směr Hrad
vyst_k_Letne.jpg
výstup k Letné
vstup_od_Letne.jpg
vstup od Letné
vyst_k_TRAM_do_centra.jpg
výstup k tram do centra
vstup_od_TRAM_do_centra.jpg
vstup od tram do centra
vyst_k_zast_BUS.jpg
výstup k zastávce BUS
vstup_od_zast_BUS.jpg
vstup od zastávky BUS
vstup_od_TRAM_z_centra.jpg
vstup od tram do centra
Nafotil: Jan Krblich
Hrad.JPG
prostory stanice
Nafotil: Ján Dohnal
P5051167.JPG
prostory stanice
P5051170.JPG
prostory stanice
Nafotil: Tomáš Rejdal, 5.5.2004
DSCF1834.JPG
stánek u výstupu
DSCF1835.JPG
stánek u výstupu
Nafotil: Petr Špitálský, 4.2.2004
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o stanici
Je to mezilehlá ražená stanice trasy IA. Leží částečně pod ulicí Milady Horákové a zbytkem pod nádražím ČD Praha-Dejvice.

Před zahájením stavby byly přeloženy sklady uhlí, ležící přímo v prostoru budoucího staveniště do Ruzyně a Dejvic, poté bagry roztrhaly pláň a vyrostla tu těžní věž. Také se tu začal razit první tunel pro novou trasu. Bylo to 20.2.1973 a razil se pravý traťový tunel do stanice Leninova, tam razicí soupravu otočili a vrátili se druhým tunelem zpět. Celá stanice byla stavěna ve velké otevřené jámě o výměře 4068 m2 s podzemními stěnami, jáma byla společná i pro později vystavěnou budovu Metroprojektu. Výkop jámy si vyžádal samozřejmé přerušení tramvajového provozu. Ruch na staveništi byl o to větší, že tu stavěly dvě společnosti, jednak zaměstnanci Výstavby kamenouhelných dolů Kladno razili tunely k Leninově a jednak Metrostav stavěl stanici samotnou. Ta je ražená trojlodní. Pilířové konstrukce se zúženými pilíři prostupů mezi tunely z běžných tří na 1,5 metrů, v důsledku použití litinových tybinků (částí ostění) na některých částech stanice. Střední tunel je zkrácen na 55,5 m a s nástupními tunely je spojen 7 páry již zmiňovaných prostupů. Na střední tunel navazuje šikmý tunel do vestibulu, obsahující tři hlubinné sovětské eskalátory o délce 76,2, které dopravují cestující o 38,1 m výše. Vestibul je řešen jako obdélníkový, s celkem 9 výstupy s pevným schodištěm a ocelovými sloupy. Technologický tunel je umístěn v pokračování středního staničního tunelu, avšak za eskalátory. Celková hloubka středu stanice je asi 43 metrů. Důležitou součástí stanice je i distribuční trafostanice. Přívod pro ni vedl z rozvodny Praha-západ a jeho stavba započala 14.5.1976. Stavba samotné trafostanice byla zahájena 18.4.1977.

Stanice má unifikovaný design s ostatními stanicemi úseku IA. Tunely nástupiště jsou obloženy hliníkovými vylisovanými deskami s vypouklými i zapadlými čtvrtkoulemi. Hlavní barvou je nažloutlá - Champagne - základní barvy interiéru stanic trasy IA. Za nástupišti je vyložen ze stejného materiálu podélný pruh s přecházející barvou do tmavšího odstínu a zpět. Pilíře jsou obloženy bílým a tmavým mramorem, stejně jako podlaha. Výtvarně ztvárněn je i vestibul. Hlavním poutacím prvkem je zasklený kruh, obsahující vstup na eskalátory. Stěny jsou obloženy kamennými mozaikami, připomínajícími historické milníky české státnosti a hlavně okolí Pražského hradu. tato reliéfní stěna je dílem sochařů Slavoje Nejedla a Jiřího Prádlera. Technicky nedokonalá izolace stanice zapříčinila mírné prosakování vody do interiéru stanice, navíc i eskalátory už nebyly v nejlepším stavu a proto byla v letech 1995 až 1996 provedena náročná rekonstrukce za úplného vyloučení stanice. Vlaky tak projížděly za provizorním plotem nižší rychlostí a navíc před vjezdem do stanice houkaly. Práce se týkaly hlavně nové izolace proti vnikání vody, ošetření obložení a výměny eskalátorů za nové, které však nedlouho po zprovoznění začaly pěkně "pískat". Ve dnech 3.11.1995 až 11.7.1996 (termín byl až do 19.7.) se tak uskutečnily i rozsáhlé změny na povrchu. Všechny autobusové linky, končící u stanice byly přeloženy na Dejvickou a výrazně byla posíleny tramvajová linka č.2. Do budoucna se předpokládá výstavba druhého vestibulu, směřujícího do oblasti ulice Dejvické.Už mnohokrát se plánovalo zrušení tratě Praha-Masarykovo nádraží - Praha-Ruzyně, nikdy k tomu však nedošlo. Plány z konce 70. let dokonce předpokládaly na místě dnešní železniční stanice výstavbu obrovského komplexu nádraží ČSAD a záchytného parkoviště. Dále mnoha administrativních a obytných budov, včetně několika bloků na místě dnešní starší zástavby. Samozřejmostí bylo zboření historické staniční budovy.
Autor: Jan Bonev
Původní název 
 -
Navrhovaný název 
 Obránců míru
Zahájení provozu  ve  stanici 
 12.8.1978
Umístění 
 v podzemí mezi ulicemi K Brusce a Dejvická, vestibul s podchodem pod třídou  Milady Horákové (Praha 6)
Typ stanice 
 ražená pilřová
Konstrukce stanice 
 trojlodní se zkráceným středním tunelem na 55,5 m a devíti páry prostupů na  nástupiště, ostění montované z železobetonových dílců, s možností dostavby  druhého eskalátorového tunelu s vestibulem a výstupem do ulice Dejvická
Délka stanice 
 115,1 m
Hloubka středu  nástupiště pod  terénem 
 43 m
Nástupiště 
 šířka 20,45 m
Obklad stěn v  prostoru  nástupiště 
 hliníkové výlisky v charakteristické barvě stanice zlatooranžové
Vestibuly 
 spolu s podchodem tvoří podpovrchovou dvoupodlažní monolitickou konstrukci s  ocelovými sloupy a osmi výstupy na třídu Milady Horákové, založenou v otevřené  jámě pod ochranou podzemních stěn; vlastní vestibul kruhový, s prosklenými  stěnami, spojen s nástupištěm tunelem s trojicí eskalátorů délky 76,2 m na výšku  38,1 m
Další prostory  stanice 
 dva technické tunely (23m , 66 m) + strojovna eskalátorů pod vestibulem
 celkový počet místností 116 
Obestavěný  prostor 
 57 334 m3
Stavební náklady 
 369,0
Obrat cestujících 
 v r. 1986 v ranní špičce celkem 17 800 cestujících, z toho nástup 11 200, výstup 6  600
Projektoval 
 
Architektonické  řešení 
 
Umělecká díla 
 
 
Hlavní  stavbyvedoucí 
 
Návazná doprava 
 vlak ČD
 tram směr Petřiny, Dejvice, Letná, Vypich, Malostranská
Zdroj: www.metroprojekt.cz
 
Zpět