II.A :: Náměstí Míru - Želivského

Už když se začalo se stavbou trasy I.A, bylo jasné, že narozdíl od Leninovy bude stanice Náměstí Míru konečnou pouze pro dobu přibližně dvou let, proto byl také zvolen stavebně jednodušší systém s jednou kolejovou spojkou. Už 30.8.1974, tedy v době počátků výstavby trasy I.A schválilo Generální ředitelství Výstavby hlavního města Prahy souhrnné projektové řešení dalšího úseku metra - II.A. Hlavním dodavatelem stavební části se stal opět Metrostav n.p. a technologickou stránku stavby obstaralo ČKD, o.p. Traťové tunely okolo stanic Jiřího z Poděbrad a Flora i celé stanice postavily Vojenské stavby, společnost VKD Kladno měla za úkol stanici Želivského, avšak pro svou nízkou kapacitu byly její zaměstnanci 1. března 1979 přesunuti pod Metrostav. Rozsáhlé spektrum firem zabezpečilo interiéry stanic, byly to Pozemní stavby Hradec Králové, Pradubice a Karlovy Vary, dále Strojinstav a umělecké řemeslné práce obstaral ZUKOV.

trasa II.A
stavební délka
1. kolej - 2 677 m
2. kolej - 2 700 m
provozní délka
1. kolej - 2 658 m
2. kolej - 2 669 m
počet stanic
3
ražených stanic
3 (JP, FL, ZE)
hloubených stanic
-
povrchových stanic
-
průměrná vzdálenost stanic
890 m
průměrná hloubka stanic
32,3 m
počet vestibulů
3
počet mostů
-
cena stavby [mil. Kčs]
1 480
zahájení stavby
1976
datum uvedení do provozu
20.12.1980
stanice a mezistaniční vzdálenosti** [km]
Náměstí Míru - I.A
0,852
Jiřího z Poděbrad
0,862
Flora
0,955
Želivského
** Vzdálenosti se týkají středů stanic, vzdálenosti mezi kraji nástupišť získáte odečtením 100 metrů

Zpočátku přišly na řadu pouze přípravné práce, které zabraly mnoho času a proto se stavba samotné trasy zahájila až v roce 1976. Pro výstavbu vestibulů už byly podniknuty četné přeložky inženýrských sítí a dokonce už stála i těžní věž v Čechových sadech, určená pro ražbu traťových tunelů z Náměstí Míru k náměstí Jiřího z Poděbrad. Ta ale nejprve sloužila k budování odstavných kolejí pro trasu I.A. Ve zmiňovaném roce 1976 vyrostla další těžní věž pro stanici Jiřího z Poděbrad na rozhraní parku a ulice, pokračující za náměstím pod názvem Lucemburská velmi zajímavým způsobem. Prvních 20 hloubkových metrů odtěžili jeřábem, poté vyrazili úzký kolmý tunel, jenž se dole napojil na hotové traťové tunely směrem k Náměstí Míru. Stavbaři dále rubali zeminu a házeli ji dolů, tunelem se na vozících odvezla pod Čechovy sady a nahoru ji vyvezla už hotová těžní věž. Další těžní věže se nacházely pod blokem mezi Jičínskou a Sudoměřskou ulicí, na kraji Izraelské a ještě nalevo od Vinohradské třídy za stanicí Želivská. V průběhu výstavby trasy docházelo k četným změnám projektu. Ať už to byla změna šířky pilířů ve stanici Jiřího z Poděbrad z 1,5 na 0,75 metru, která dovolila za použití litinových dílců zvětšit počet prostupů z 6 na 7, nebo změna použitých eskalátorů, jenž si vyžádala velké úpravy v eskalátorových tunelech a s tím související opoždění a přerušení stavby. Zajímavá byla též změna postupu stavby navržená Vodními stavbami, spočívala totiž ve využití výluky Vinohradské třídy, kvůli opravě tramvajové trati k založení mostních konstrukcí na strop budoucího vestibulu. Poté došlo k obnovení ulice a teprve potom byl pod hotovým stropem postaven celý prostor vestibulu, ušetřilo se tak několik nutných tramvajových přeložek. Co se týče směrového vedení trasy, tak to je velmi jednoduché. Koleje se nejprve za Náměstím Míru stáčí doleva, podchází ulici Slezskou, Čechovy sady a Vinohradskou třídu, následuje první stanice pod náměstím Jiřího z Poděbrad, dále se trasa stočí mírně doprava a pokračuje souběžně s Vinohradskou ulicí až na kraj Olšanských hřbitovů, kde nalezneme stanici Flora. Opět takřka v přímce vede trasa pod křižovatku ulic Vinohradské a Jana Želivského. Nato se mírně stočí k jihu a končí ve stanici Želivského. Jak pokračovala ražba tunelů, docházelo samozřejmě i k mnohým rekordům, např. za 28 říjnových dní roku 1978 vybudovaly Vojenské stavby 44,25 m staničního tunelu pod náměstím Jiřího z Poděbrad Vojenské stavby. Největším "socialistickým hrdinstvím" ale bezesporu bylo 119 metrů traťového tunelu, postavených BSP Mikuláše Litváka za březen roku 1977. 5. února 1979 začala pokládka svršku v levém traťovém tunelu, avšak teprve 30.6. téhož roku byla kompletně proražena celá trasa. Ještě jeden z velkých dnů trasy II.A se odehrál 3. listopadu 1979, kdy raziče navštívil 1. československý kosmonaut, mjr. Vladimír Remek. To už ale jen montéři dokončovali interiéry stanic a 20.9.1980 začal zkušební provoz na celém úseku.

Pouhé čtyři noci před Štědrým dnem byl slavnostně zahájen provoz a délka tras pražského metra tak přesáhla 20 km.
Zpracoval: Jan Bonev
 
Zpět