Zabezpečovací zařízení na trati C - Matra PA135
Nový vlakový zabezpečovač MATRA v originále "Pilotage automatique PA 135" francouzské společnosti Matra Transport International, byl na trati C uveden do zkušebního provozu 14. ledna 1998. Komplex zařízení MATRA představuje vlakový zabezpečovač s kontrolou jízdy vlaků, kontrolou sledu vlaků a zařízení pro automatické vedení vlaků.
Systém PA 135 před uvedením do provozu s cestujícími

Podpisem definitivního protokolu převzal Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. odštěpný závod METRO od dodavatele, francouzské společností MATRA TRANSPORT INTERNATIONAL, systém vlakového zabezpečovače a automatického vedení vlaku typu Pilotage automatique PA 135, instalovaného na trati C pražského metra. Po ukončení schvalovacích řízení na Drážním úřadu a Odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy bude tento systém uveden do provozu s cestujícími.

Mobilní zařízení tohoto systému je v současné době instalováno na šesti vlakových soupravách typu 81-71 a do konce prvního čtvrtletí 1998 bude namontováno celkem na 16 těchto souprav.

Dalšího rozšíření se montáž mobilních zařízení PA 135 dočká v průběhu roku 1998 a začátkem roku 1999, kdy bude instalováno na 22 nových vlakových soupravách metra M1. Tím bude celý vozový park souprav metra, určený pro trať C, vybaven tímto systémem. Z tohoto důvodu si nezaškodí jej zevrubně představit.

Zařízení PA 135 v sobě integruje funkci dvou rozdílných systémů:

1) liniového vlakového zabezpečovače - LVZ (automatic train protection - ATP), který v návaznosti na existující staniční a traťové zabezpečovací zařízení kontroluje při zajištění předepsané propustné výkonnosti trasy bezpečnost jízdy vlaků a ohrožení bezpečnosti předchází tím, že vlak bez zásahu strojvedoucího zastaví. Toho dociluje nepřetržitou kontrolou rychlosti zajišťující bezpečné rozestupy vlaků, respektování návěstí na návěstidlech zabezpečovacího zařízení, kontrolou zpětného pohybu vlaku, blokováním otevření dveří na nesprávné straně nástupiště atd. Na tuto část zařízení PA 135m zajišťující výše uvedené zabezpečovací funkce a podléhající normám pro zabezpečovací zařízení, je zpracován tzv. průkaz bezpečnosti poruch;

2) automatického vedení vlaků - AVV (automatic train operation - ATO), který omezuje činnost strojvedoucího pouze na otevření dveří ve stanici, na spuštění hlášení vlakového rozhlasu, na pokyn k odjezdu vlaku od nástupiště a na ovládání světel (tlumená/dálková). Všechny další rutinní úkony strojvedoucích včetně řízení jízdy vlaku v mezistaničních úsecích i při jízdách do/z obratových a odstavných kolejí jsou (samozřejmě kromě zprovoznění stanoviště strojvedoucího) plně automatizované. Zařízení PA 135 se z hlediska prostorového rozmístění dělí na tyto části:

a) stacionární část, tzv. staniční skříně, umístěné v reléových místnostech staničních a traťových zabezpečovacích zařízení ve všech stanicích metra. Ve stanicích rozvětvených jsou zpravidla instalovány 2 skříně, v ostatních stanicích 1 skříň. Do staničních skříní jsou zavedeny informace:
aa) ze staničního a traťového zabezpeč. zařízení (stav kolejových obvodů, absolutních návěstidel, výhybek apod.), které tak zůstává plně ve funkci,
ab) ze zařízení dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení DOZZ, popř. ASDŘ-D, které přenáší informace o volbě chodů vlaků v mezistaničních úsecích, okamžiku odjezdu a povolení k průjezdu stanice.
Staniční skříně výše uvedené informace zpracovávají a na jejich základě vysílají vysokofrekvenční signály modulované příslušnými signály nízkých kmitočtů do programového pásu k využití v mobilní části zařízení PA 135 pro řízení nebo kontrolu jízdy vlakových souprav;

b) programový pás, tzv. koberec, uložený do přesně definovaného místa mezi kolejovými pasy buď blíže pravé kolejnici nebo v případě překážky blíže levé kolejnici. Jedná se o 165 mm široký krytý anténní systém, určený pro přenos signálů z trati na vlaky, který je bez přerušení (až na místa tlakových závěrů) instalován ve všech jízdních, obratových i odstavných kolejích trati C a cca do poloviny spojek k tratím A a B;

c) mobilní část, instalovaná na čelních vozech vlakových souprav,
která přijímá prostřednictvím dvou speciálních vf snímačů signály z programového pásu, dešifruje je a přímým ovládáním vozových obvodů přes tzv. "interface" zajišťuje samočinné zabezpečovací (ATP) i automatizační (ATO) funkce zařízení PA 135. Mobilní část včetně interface přijímá informace z dalších zařízení na vozech, např. z čidel rychlosti, vlakového rozhlasu, přepínačů režimů, tlačítek bdělostí a dalších ovládacích prvků pultu strojvedoucího ap.
S hlavními funkcemi zařízení PA 135 úzce souvisí tzv. režimy řízení vlaku, které může strojvedoucí zvolit pomocí přepínače režimů a kohoutu hlavního vedení pneumatické brzdy. Jedná se o režimy:
  • RAV (režim automatického vedení), ve francouzském originálu též zvaný PA (Pilotage automatique), režim s nejvyšším dosažitelným stupněm automatizace řízení vlakové soupravy, kdy je plně ve funkci automatizované vedení vlaku (ATO) a kdy se činnost strojvedoucího omezuje pouze na spuštění hlášení vlakového rozhlasu (popř. uzavření dveří při jízdách do obratu), na pokyn k odjezdu vlaku od nástupiště, na otevření dveří a ovládání světel. Plně fungují rovněž obvody ATP, zajišťující bezpečnost jízdy;

  • RVZ (režim vlakového zabezpečovače), dle originálu též CMC (Conduite manuelle controllée), kdy je ve funkci pouze vlakový zabezpečovač (ATP) a strojvedoucí řídí jízdu vlaku ručně včetně vykonávání všech dalších činností, jako ovládání vlakového rozhlasu apod. Z hlediska dodržování povolených rychlostí, dodržování rozestupů vlaku, respektování návěstí na absolutních návěstidlech apod. je jízda vlaku nepřetržitě zabezpečovacím způsobem kontrolována a to včetně nepřekročení rychlostí daných křivkami cílového brzdění při zastavování u nástupiště každé stanice, zabezpečovacím způsobem je rovněž kontrolováno otevření dveří na správné straně nástupiště;

  • RTB (režim tlačítek bdělosti), též CMP (Conduite manuelle plafonée), kdy strojvedoucí řídí vlak ručně se stisknutými tlačítky bdělosti a zařízení PA 135 bez kontroly volnosti úseků trati omezuje pouze velikost rychlosti na hodnotu max. 30 km/hod.;

  • Mobilní zařízení vypnuto, označený v originále CML (Conduite manuelle libre), kdy strojvedoucí řídí vlak ručně bez jakékoliv kontroly, zabezpečovací a automatizační obvody jsou vypnuty.
Volba všech režimů je zaznamenávána registračním rychloměrem. Přechod na jakýkoliv režim je umožněn strojvedoucímu pouze při zastavení vlaku po obsluze přepínače režimů a popř. navíc kohoutů hlavního vedení a tlačítka "Aktivace". Přechod do režimů s plným zabezpečením jízdy, tj. do režimů RVZ a RAV je navíc možný pouze na předem určených místech, v tzv. aktivačních zónách - "ZR" za splnění podmínky volnosti úseků před vlakem a popř. volnoznaku na absolutním návěstidle. Zóny jsou umístěny ve stanicích u odjezdové hrany nástupiště, na obratech, odstavných kolejích apod., tj. všude tam, kde bude standardně nebo po nouzovém projetí ev. porouchaného kolejového obvodu vyžadován přechod do režimů RAV nebo RVZ.

Základním principem řízení rychlosti jízdy vlaku v zařízení PA 135 je nepřetržité porovnávání (v mobilní části) daného časového intervalu s časem průjezdu mezi dvěma body části traťové. Základní časový interval, zakódovaný v systému PA 135 a používaný v režimu jízdy PA, je 300 ms. Blok vlakového zabezpečovače ATP mobilní části PA 135 pracuje s hodnotou základního časového intervalu 290 ms, v některých případech 250 ms (viz dále). Kontrolní body jsou realizovány překřížením dvou souběžných vodičů umístěných v programovém pásu v kolejišti. Tyto vodiče jsou od sebe vzdáleny 15 cm a trvale v nich teče proud o frekvenci 135,5 kHz až 135 kHz s fázově namodulovanou směsí nízkých frekvencí v pásmu 1 až 2,6 kHz. Na vlaku, na jeho druhém podvozku ve směru jízdy, jsou umístěny dva vf snímače, ve kterých se při jízdě nad napájeným programovým pásem indukuje napětí vysílaných frekvencí. Při průjezdu nad kříženími vodičů dochází k registraci křížení a k vyhodnocování časů průjezdu. Je-li vzdálenost stále stejná, udržuje zařízení PA 135 rychlost vlaku na konstantní hodnotě. Tak např. pro rychlost 80 km/hod. je vzdálenost křížení 6,66 m. Se zkracující se vzdáleností mezi kříženími vydává zařízení PA 135 úměrně tomu i povely ke snížení rychlosti jízdy vlaku a naopak.

Tohoto principu se využívá pro řízení zastavení vlaku na určeném místě, tj. u nástupiště ve stanici nebo v mezistaničním úseku podle volnosti kolejových obvodů před vlakem. Zakódování charakteru jízdy do pásů je nazýváno programem, přičemž program využívající maximální možné rychlosti v daném úseku se nazývá zelený program (PV - programme vert). Program, který snižuje rychlost jízdy vlaku vzhledem k obsazení kolejových obvodů nebo před absolutním návěstidlem s návěstí "Stůj", se nazývá programem červeným (PR - programme rouge). Oba programy jsou v pásu realizovány současně různými vodiči, stacionární zařízení PA 135 určuje podle informací ze zabezpečovacího zařízení, který z programů bude napájen.

Pro přenos dalších informací ze stacionární části na vlak je použita řada 9 hodnot frekvencí v pásmu 1 až 2,6 kHz. Jednotlivé frekvence jsou generovány ladičkovými oscilátory. Poté se v programové matici vytvoří jejich kombinace a ty se pak fázově modulují na nosnou frekvenci 135 kHz. Výsledný signál se zesílí a podle stavu informací ze zabezpečovacího zařízení se vysílá do programového pásu.

Použité nf signály fázově modulované na vf nosnou 135 kHz a jejich význam:

a) AM (Povolení k jízdě)

Trvalá modulace vf nosné tímto kmitočtem v případě dostatečného rozestupu vlaků, zdvojená kontrola funkční schopnosti přenosového kanálu. Nepřítomnost nosné 135 kHz nebo signálu AM má za následek nouzové zabrzdění vlakové soupravy;

b) ZR (Zóna aktivace)

Signál vysílán pouze do určitých míst a jen tehdy, je-li úsek před vlakem volný, popř. je-li na absolutním návěstidle návěst povolující jízdu. Přítomnost signálu ZR umožňuje strojvedoucímu přechod do zabezpečených režimů RVZ nebo RAV;

c) AF (Povolení k průjezdu stanice)

Všechny vlaky jsou standardně naváděny k zastavení u nástupiště v každé stanici a strojvedoucí bez vypnutí režimů RAV nebo RVZ nemůže tuto funkci ovlivnit. Pro umožnění průjezdu vlaku stanicí, aniž by bylo nutné vypínat režim RAV nebo RVZ, je nutné z vlakového dispečinku (pomocí DOZZ nebo ASDŘ-D) vyslat do staniční skříně PA 135 příslušný povel pouze k průjezdu daného vlaku. Staniční skříň zajistí aktivaci programu (v programovém pásu) pro průjezd, zablokování programu pro zastavení a modulaci nosné signálem AF k zajištění dalších potřebných funkcí;

d) OD (Povolení k otevření dveří vpravo)

e) OG (Povolení k otevření dveří vlevo)

Signály jsou vysílány v závislosti na straně nástupiště do programového pásu v délce cca 5 m v místě zastavení vlaku ve stanici;

f) SE (Rozšířená bezpečnost)

Signál je vysílán pouze do programů zastavení vlaku, ať už do programů zelených (PV) při zastavování ve stanicích nebo do programů červených (PR) a zde povoluje překročení snižující se rychlosti dané brzdnou parabolou o cca 17% (změnou měrného intervalu 290 ms v mobilní části ATP na 250 ms). Toto opatření rozšiřuje prostor pro optimální ovládání vlaku při střídání brzdových stupňů kontroleru B2 a B1a a bere se do úvahy při výpočtech prokluzových vzdáleností (stanovení ochranných úseků);

g) CNP (Nepřeklenutelné dělení přívodní kolejnice)

Signál je vysílán do programového pásu v místě nepřeklenutelného dělení přívodní kolejnice. Mobilní část PA 135 zajišťuje průjezd této oblasti buď výběhem nebo na stupeň max. M1, aby nedošlo k poškození trakčních motorů;

h) LQ (Identifikace stanice) 1080 Hz

Signál je vysílán do programového pásu v prostoru nástupiště. Je využit pro ovládání vlakového rozhlasu;

i) SL (Dlouhá bezpečnost)

Přítomnost signálu znamená, že vlaková souprava může jet výkonem (se zapnutými motory). Signál je odepínán samočinně v úsecích s kritickými prokluzovými vzdálenostmi v závislosti na podmínkách rozestupů vlaků, tj. v úsecích, kde vlaky brzdí;
Výše uvedené signály jsou přenášeny a zpracovány zabezpečovacím způsobem, neboť plní zabezpečovací funkce v rámci celého zařízení PA 135.
Další možnosti v ovládání vlaků čistě automatizačními funkcemi z vlakového dispečinku:

j) DSO (Povel k odjezdu)

Signál bude vysílán po zavedení nadstavby programového řízení jízd vlaků. Na vlacích bude mobilní část PA 135 po vyhodnocení tohoto signálu spouštět vlakový rozhlas s upozorněním na ukončení nástupu, popř. spouštět pouze zvukové znamení pro strojvedoucího;

k) A (Chody vlaků)

Pro řízení doby jízdy vlaku mezistaničními úseky ve špičce nebo v sedle slouží tzv. ovládání chodů vlaků. Zařízení může prostřednictvím 11 frekvencí nosné 135 kHz v pásmu 135,00 - 135, 50 kHz po kroku 0,05 kHz regulovat rychlost vlaku tak, že frekvenci 135,50 kHz odpovídá maximální možná rychlost, daná traťovými poměry a každý další stupeň směrem ke kmitočtu 135,00 kHz snižuje tuto rychlost o 5%. Je-li tedy maximální rychlost při chodu A1 (frekvenci 135,50 kHz) 80 km/hod., pak při frekvenci nejnižší 135,00 kHz je maximální rychlost ve stejném úseku 40 km/hod. Tomu odpovídá i úměrné snížení průměrné rychlosti vlaku při jízdě v mezistaničním úseku. Zařízení PA 135 umožňuje v každém mezistaničním úseku použít tři různé chody A1, A2 a A3 z výše uvedených 11 možností, které je možné předem zvolit pro každý úsek a směr jízdy zvlášť. Za provozu bude pak možno z vlakového dispečinku ručně (nebo automaticky po zavedení nadstavby programového řízení vlaků) volit pro každý úsek zvlášť (nebo generálně) některý ze tří chodů a tím ovlivňovat průměrnou rychlost oběhu vlaků na trati. Jestliže není zvolen žádný stupeň, zařízení PA 135 řídí jízdu vlaků podle chodu A1, tj. s nejkratší dobou jízdy.
Přínosy nasazení systému PA 135 jsou zejména ve zvýšené spolehlivosti funkce, plynulosti dopravy a v možnosti provozu souprav s moderním pulsním řízením trakčních pohonů. Doposud provozovaný vlakový zabezpečovač ruské výroby ARS totiž není slučitelný s provozem těchto moderních souprav, ať se již jedná o vlakové soupravy M1, připravované konsorciem firem ČKD, Siemens, ADtranz nebo soupravy rekonstruované. Nasazení systému PA 135 tedy zejména otevírá cestu k pronikavé modernizaci vozového parku metra.


Systém PA 135 v provozu s cestujícími


Dne 14. ledna 1998 byl na trase C a na šesti vlakových soupravách typu 81-71 uveden do zkušebního provozu s cestujícími nový systém vlakového zabezpečovače a automatického vedení vlaků PA 135 francouzské společnosti Matra Transport International. Tím se završilo mnohaleté úsilí pracovníků dodavatele, Dopravního podniku, dalších subdodavatelů, orgánů Magistrátu hl. m. Prahy a Drážního úřadu na návrhu, projekci, realizaci, vyzkoušení a schválení tohoto systému. Do doby nasazení nových sériových vlakových souprav M1 tak bude trasa C provozována hybridně dvěma systémy vlakového zabezpečovače: novým PA 135 a stávajícím ruským ARS. Cílovým stavem je provoz vlakových souprav na trase C pouze se systémem PA 135. Připomeňme, že hlavním důvodem modernizace je zajistit možnost rozvoje vozového parku metra nasazováním vlaků s pulsním řízením trakčních motorů, neboť tyto nové trakční pohony nejsou slučitelné se stávajícím systémem ARS.

Výsledky zkušebního provozu systému PA 135 do konce dubna 1998 lze shrnout do následujících hlavních bodů:


1. Zabezpečovací funkce jsou ve shodě se závěry atestů bezpečnosti plně zajištěny. Za celou dobu provozu nenastaly dopravně nebezpečné situace, na které by systém PA 135 nereagoval zavedením nouzové brzdy.

2. Stacionární část systému PA 135, tj. zařízení ve stanicích, v kolejích a podobně je v trvalém provozu od doby definitivní přejímky, tj. od 24. listopadu 1997. Každá jednotlivá staniční skříň tak byla v nepřetržitém provozu přes 5000 hodin. V uvedeném období se na stacionárním zařízení neprojevila žádná závada.

3. Mobilní část systému PA 135, tj. komplety elektronických bloků a další periferie, instalované na čelních vozech vlakových souprav 81-71, byly dohromady v provozu 12 000 hodin. V uvedené období se na nich přímo v provozu projevilo 9 závad, které měly za následek výměnu elektronických modulů a přepínačů režimů. Vadné díly byly reklamovány a odeslány na opravu.

Spolehlivost funkce obou částí systému PA 135 odpovídá jak dané úvodní etapě provozu (aplikace vanové křivky spolehlivosti), tak požadavkům normy ČSN 34 2617. Poruchovost mobilní části je zdůvodnitelná větším namáháním za provozu na vlakových soupravách metra. Počet souprav s instalovaným mobilním zařízením PA 135 se však neustále zvyšuje. Od začátku května 1998 je již do provozu zařazováno devět souprav, dvě další jsou ve fázi schvalování Drážním úřadem. Cílový počet vlakových souprav 81-71 s postupně instalovaným a zprovozňovaným zařízením PA 135 je šestnáct.

4. Odlišnosti systému PA 135, jako každého vlakového zabezpečovače a automatického vedení vlaků, od systémů stávajících si vynucují změny v zažité obsluze jak na vlakovém dispečinku, tak na vlakových soupravách. Po zahájení provozu se tak ukázala nutnost optimalizovat funkci některých softwarových modulů automatizovaného systému dispečerského řízení na vlakovém dispečinku a přesně informovat vlakové dispečery o rozdílných požadavcích na řízení dopravy.

Na straně obsluhy vlaků se zejména v počátku provozu objevovaly problémy spojené s adaptací strojvedoucích na odlišný způsob ovládání ve srovnání se stávajícím zabezpečovačem ARS. Systém PA 135 se totiž z principu své koncepce jeví
ve srovnání s ARS jako více omezující. Na základě připomínek strojvedoucích, s cílem zlepšení podmínek obsluhy se realizují některé změny ve funkci ovládacích a indikačních prvků.

5. Značné problémy zejména při zahájení provozu s cestujícími způsobovaly zásahy nouzové brzdy, i když k tomu z důvodu rozestupů vlaků a stavu signalizace základního zabezpečovacího zařízení nebyly žádné důvody. Kromě zmíněného a neustále klesajícího podílu lidského činitele jsou tyto anomálie způsobovány zejména funkcí ovládacího softwaru řídícího počítače v režimu automatického vedení vlaků. Jelikož trakční pohony vlakových souprav 81-71 nejsou vůbec přizpůsobeny pro jakékoliv automatické ovládání, musí být ovládací software značně složitý, a to způsobovalo a ještě v menší míře způsobuje uvedené komplikace. Jedná se zejména o takové řízení vlakových souprav ovládacím softwarem, které vede k anomálním zásahům nouzové brzdy při vjezdu do stanice a při odjezdu ze stanice. Z celkového počtu cca 13 500 realizovaných vjezdů a odjezdů vlaků s mobilním zařízením PA 135 za týden se počet uvedených týdně hlášených anomálií ustálil na 15 při vjezdu a 10 při odjezdu. Tohoto relativně nepatrného počtu bylo dosaženo aplikací již čtvrté verze ovládacího softwaru v provozu, přičemž ani tato verze zatím není versí poslední. Kromě výše uvedeného záměru snižovat počet takových anomálií se novými verzemi řešily i další problémy optimalizace řízení jízdy vlaků v režimu automatického vedení.

V rámci plnění podmínek Odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy bude realizována úprava stacionárního zařízení na obratových kolejích konečných stanic pro dosažení požadované propustné výkonnosti i při změněných vstupních parametrech, prověřených provozem.

Závěrem lze říci, že zkušební provoz po překonání prvních větších komplikací s osvojením nového systému plní v podstatě všechna očekávání, včetně předpokládaných problémů s automatickým ovládáním starých ruských souprav 81-71. Získané zkušenosti budou mj. využity při stanovování koncepcí modernizace zabezpečovacího zařízení na dalších trasách a vozovém parku metra.
Ing. Jaroslav Jakl
Následující tabulka ukazuje, jak se strojvedoucí vyrovnali s nasazením nového typu zabezpečovacího zařízení do rutinního provozu. Pro úplnost je třeba dodat, že čísla v této tabulce ovlivnilo i postupné nasazování nových souprav do provozu (např. v roce 2001 souprav typu M1).
Mimořádné události
Rok
Matra
Strojvedoucí
Vlakový dispečink
1999
13
5
0
2000
9
4
0
2001
11
13
1
2002
5
6
0
Jisté problémy stále působí malá pružnost zařízení v níže uvedených případech k likvidaci nepravidelnosti provozu.
  • Překročení rychlosti povolené zařízením MATRA
    je kontrolováno ATP, při překročení rychlosti systém reaguje výhradně zásahem nouzové brzdy EPV. Strojvedoucí ve snaze snížit zpoždění vede soupravu v režimu CMC na hranici brzdové křivky. Nestačí-li však soupravu přibrzdit na požadovanou rychlost, systém nezná jinou variantu než zásah EPV. Souprava brzdí pneumaticky až do jejího úplného zastavení. Poté musí strojvedoucí stisknout tlačítko Aktivace , naplnit brzdové potrubí (u souprav M1 zapnout hlavní vypínače) a může pokračovat v navoleném režimu jízdy. Stane-li se stejný případ, ale čelo vlaku se již nachází v úrovni nástupiště, musí strojvedoucí po zastavení přejít na režim CMP, stisknout tlačítko Aktivace, naplnit brzdové potrubí (u souprav M1 zapnout hlavní vypínače) a dojet k mísu zastavení do ZR pod tlačítky výluky. Zde může strojvedoucí opět navolit režim jízdy PA nebo CMC. Z popsaných manipulací je zřejmé, že strojvedoucí při vedení vlaku na hranici křivky musí být velmi citlivý a dojde-li k zásahu EPV musí reagovat rychle a přesně. Jakákoliv chybná manipulace nebo i malé opomenutí vede nejen ke zmaru jeho snažení, ale i k narušení grafikonu vlakové dopravy (GVD).
  • Nemožnost krácení jízdních dob podle GVD
    V úsecích trati C s klesáním za stanicí je trvale preferována úspora trakční energie. MATRA zde umožní rozjezd soupravy pouze do rychlosti nejvýše 40 km/h, pak následuje výběh. Strojvedoucí, a to ani v případě, že likviduje nepravidelnost v provozu, nemá možnost jet rychleji, i když je trať volná a povolená traťová rychlost v mezistaničním úseku je 80km/h! Po překročení rychlosti zakódované v systému MATRA následuje zásah EPV.
  • Pomalé jízdy
    Je-li nutno na trati zavést pomalou jízdu, zařízení MATRA není schopno na tuto situaci reagovat. Strojvedoucí nemůže pomalou jízdu projet režimem PA. Musí proto ve stanici předcházející místu se sníženou rychlostí a na místě ZR navolit režim CMC a po projetí úseku pomalé jízdy v další stanici na místě s ZR opět navolit režim PA.
  • Vzájemně se rušící kombinace funkcí
    Pokud vlakový dispečer navolí průjezdy stanicemi, zruší tím ZR v celém projíždějícím úseku. V případě potřeby  využít funkce ZR strojvedoucím, např. k přepnutí jízdních režimů, musí vlakový dispečer navolené průjezdy stanicemi zrušit.
Nahrazení původního vlakového zabezpečovače ARS sovětské výroby novějším zařízením MATRA se odrazilo i v práci vlakového dispečera. Nové zařízení zabraňuje nežádoucímu sjíždění při nepravidelnostech v provozu a omezuje stání v tunelech. Odjezd vlaku ze stanice na trať povolí pouze při volném celém mezistaničním úseku. Z vlakového dispečinku lze dálkově ovlivnit, zda souprava ve stanici zastaví či nikoli. Pro vlakového dispečera je připravena sada povelů k automatizaci provozu: povel k odjezdu, změny rychlosti jízdy pro řízení sledu vlaků, tzv. chody.

Zastavme se podrobněji u funkce průjezd stanicí. Systém MATRA zajišťuje u všech vlaků zastavení v každé stanici. Z provozních důvodů je však nutné ve specifických případech umožnit průjezd stanice. Pravidelné vlaky jedoucí podle GVD jsou řízeny automatizovaným systémem dispečerského řízení (ASDŘ), který pro plánované manipulační jízdy bez cestujících vydává samočinně do systému MATRA povely k průjezdu stanice. Jiná situace nastává, pokud se zavádí do oběhu vlak mimořádný. Při jeho nástupu na trať musí vlakový dispečer zadat do ASDŘ příslušné parametry pro jízdu a zejména musí rozlišit, zda se jedná o vlak zastavující nebo projíždějící.

Jsou zřízeny o povely pro neplánovaný průjezd stanicí. Užívají se v případech, kdy je žádoucí, aby souprava se zařízením MATRA z jakýchkoliv důvodů v dané stanici nezastavila. Nejčastěji to bývá při poruchách souprav (vlak jede do místa odstavení bez cestujících). Tuto funkci lze využít i k řešení situace ve stanici, kdy další výstup cestujících z vlaku by byl nebezpečný, např. při přeplnění nástupiště, zadýmení stanice atd. Jistou slabinou je fakt, že o průjezdu stanicí v případech časové tísně nemůže rozhodnout strojvedoucí samostatně, ale musí být vyslán povel z vlakového dispečinku.

Navolení průjezdu u příslušného vlaku nebo stanice se vlakovému dispečerovi indikuje na zobrazovači ASDŘ. Jakákoliv chyba nebo opomenutí vlakové dispečera při povelování zařízení MATRA může ovlivnit provoz.

Závěrem musíme konstatovat, že vlakový dispečeři a strojvedoucí si práci se zařízením MATRA úspěšně osvojili. K nesporným kladu zařízení patří jeho vysoká spolehlivost. Režim plně automatizovaného vedení vlaku PA zvyšuje kvalitu jízdy vlaku. Dopady pro bezpečnost jsou zřejmé.
A další výhled: I francouzská firma Matra "MTI" prodělává svůj vývoj. Během roku 2001 se stala součástí koncernu Siemens a funguje nyní pod zkratkou STS "Siemens Transport Systems". Avšak vlakový zabezpečovač na trati C pražského metra nese dál vedle typového označení PA 135 i své původní pojmenování "MATRA".
Na nově budovaném prodloužení trati C, v úseku IV. C1, je projektováno nasazení zařízení funkčně stejného, resp. plně kompatibilního s původním zařízením MATRA. Výhledově i pro úsek IV. C2 do Letňan. Jen tak bude umožněn rychlý, bezpečný a spolehlivý provoz linky C, která v budoucnosti bude obsluhována výhradně vlaky typu M1.
dopravní úsek, o. z. Metro, odbor 11120
převzato z časopisu Dp-Konktakt
Stacionární část – ve spolupráci se staničním a traťovým zabezpečovacím zařízením vysílá směrem k hnacímu vozidlu program jízd a další signály pro automatizaci řízení vlaku.
Mobilní část – je umístěna na hnacím vozidle a přijímá, dešifruje a vyhodnocuje programy jízd a další signály pro automatizaci řízení vlaku a dává povely k automatickému řízení, popř. povely k zásahu nouzové brzdy (snižování rychlosti vlaku).
Kolejové obvody – pro součinnost jízdy vlaků se zabezpečovacím zařízením slouží kolejové obvody. Pražské metro používá kolejové obvody s izolovanými styky, se signální frekvencí 275 Hz a s fázově závislým přijímačem. Na tratích metra slouží kolejové obvody kromě vyhodnocování volnosti kolejových úseků také k přenosu kódů vlakového zabezpečovače. V depech se kódy vlakového zabezpečovače nepřenášejí.
Venkovní části zabezpečovacího zařízení – k dalším hlavním prvkům zabezpečovacího zařízení přímo v kolejišti patří absolutní, permisivní a seřaďovací světelná návěstidla, která slouží k přenosu návěstních znaků a elektromotorické přestavníky, které slouží k přestavování výměn. Jako nadstavba zabezpečovacího zařízení slouží "zařízení pro dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení", které umožňuje z jednoho centra dálkově ovládat staniční zabezpečovací zařízení ve všech stanicích metra.
Zpracoval: Tomáš Rejdal
 
Zpět