Ekologie a péče o životní prostředí v pražském metru
Metro tvoří páteř celého pražského dopravního systému. Svoji přepravní kapacitou a rychlostí přepravy je pro pražskou dopravu nenahraditelné. Přestože je vlastní provoz metra z hlediska životního prostředí v hlavním městě ekologický, zajištění tohoto provozu produkuje přibližně (viz tabulka níže).

Odpady v metru a v DP (v tunách)
nebezpečný odpad (NO)
ostatní odpad (OO) celkem jednotlivá depa (NO+OO)
2009
2010
2011
2009
2010
2011
2009
2010
2011
depo Hostivař 51,716 59,471 9,342 379,680 745,568 692,508 431,396 805,039 701,850
depo Kačerov 301,320 56,652 86,523 809,226 1073,234 894,904 1110,546 1129,886 981,427
depo Zličín 29,520 12,540 37,680 552,520 657,222 536,120 852,040 669,762 573,800
celkem metro 382,556 128,664 133,545 1741,426 2476,024 2123,532 2123,982 2604,688 2257,077
celkem DP 1661,473 2272,957 2347,732 8453,981 9595,648 8182,344 10115,454 11868,605 10530,076


Odstraňováním veškerého odpadu vznikajícího nejen v metru, ale v celém Dopravním podniku hl. m. Prahy, a.s., se zabývá Sdružení dvou odpadových firem, které získaly zakázku ve výběrovém řízení v roce 2009 s pětiletou dobou platnosti.

Postupnou modernizací, rekonstrukcemi a pokračující výstavbou metra při použití nejmodernějších technologií, jsou vytvářeny podmínky pro optimální spotřebu energií, nižší materiálovou náročnost údržby a snížení množství odpadů. Jedná se zejména o tyto hlavní oblasti:
  • vozového hospodářství - obnova vozového parku novými a rekonstruovanými soupravami s nižší spotřebou energie, dokonalejší konstrukcí a delším kilometrickým proběhem mezi jednotlivými stupni oprav,
  • nezávislé trakční prostředky - obnova vozového parku modernizovanými prostředky s motory, které splňují platné předpisy pro emise a mají nižší spotřebu,
  • transportní zařízení - výměna eskalátorů a výtahů za nové, s dokonalejší konstrukcí, nižší spotřebou energie a menšími nároky na údržbu,
  • stavby - používání kvalitních materiálů a technologií umožňující jejich delší životnost při minimálních nárocích na údržbu,
  • tunely - dokonalejší způsoby izolace zamezují vnikání průsakové vody,
  • energetika - zavádění moderních technologií s vysokou spolehlivostí a účinností umožňující rekuperaci trakční energie při brždění souprav,
V důsledku rozšiřování sítě metra bude přes všechna výše uvedená opatření dále vzrůstat objemové množství odpadu z úklidu stanic a vozů.

Úklid stanic metra

Jedním z ukazatelů kvality poskytovaných služeb je čistota prostředí, ve kterém se cestující pohybují při svých cestách městem. Ve stanicích metra, které jsou v převážné většině vybudovány jako podzemní prostory, tráví tisíce cestujících desítky minut až hodin denně. Tyto prostory musí působit esteticky, upraveně a čistě. Vzhledem k velkému pohybu lidí je velký důraz kladen na hygienickou čistotu. Z těchto důvodů je v DP - Metro věnována zvýšená pozornost kvalitě úklidů, následné kontrole odvedených úklidových prací a likvidaci odpadů vznikající touto činností. Komplexní úklid stanic metra a jejich přilehlého okolí provádí pro DP - Metro odborné firmy, které byly vybrány na základě veřejných obchodních soutěží

Denní úkony úklidových firem:
  • zametání a mytí podlahových ploch ve veřejných a neveřejných prostorech stanic,
  • zametání přilehlých ploch ke stanicím,
  • zametání a mytí schodišť,
  • zametání a mytí provozních místností dopravních zaměstnanců,
  • čištění pevných částí pohyblivých schodů včetně předpolí,
  • stírání prachu z označovačů jízdenek, sloupků, prodejních automatů jízdenek, zábradlí, včetně leštění kovových částí,
  • čištění telefonních kabin,
  • čištění vnitřních prostor osobních výtahů,
  • ve veřejných a neveřejných prostorech stanice vysypávání košů, vymývání vložek košů (na WC po mytí ještě dezinfikovat), příp. výměna jejich igelitové vložky,
  • úklid WC ve služebních prostorech,
  • odstraňování plakátů a nálepek ze svislých stěn mimo stavební provizoria,
  • odstraňování sprejových a jiných nápisů (graffiti),
  • v zimním období v otevřených a přilehlých částech stanic odstraňování náledí, sněhu, zmrazků, příp. vody, podle potřeby provádění posypu,
  • úklid staničních kolejí.
Úklidové firmy dále zajišťují pro DP - Metro denní službu pro:
  • úklid služebních prostor,
  • likvidaci nadměrného a mimořádného znečištění (zatopení vodou, rozbité sklo, tekutiny, náledí, sníh ap.),
  • mimořádný úklid vozů metra za provozu.
Úklid stanic zajišťuje externí firma, která je dle smluvních podmínek v souladu se zákonem o odpadech původcem odpadů a tudíž se řídí platnou odpadovou legislativou.

Pro strojní mytí velkých ploch se užívají akumulátorové čistící mechanizmy se zpětným sběrem znečištěné vody. Ostatní povrchy (schodiště, bezpečnostní pásy nástupišť, služební místnosti atd.) se myjí ručně. Použitá voda neobsahuje nebezpečné látky, proto je vypouštěna přímo do městské kanalizace. Nezávadnost používaných čistících prostředků garantují firmy provádějící úklid.

Dezinfekce prostor metra se provádí denně při běžném úklidu, není-li pro některé úklidové práce stanovena jiná četnost. Mimořádná dezinfekce se provádí buď při zahmyzení, nebo na pokyn hygienické služby města (např. při výskytu nakažlivých nemocí).

Úklidové práce ve veřejných prostorech mohou probíhat pouze v noční přepravní výluce (00.30 - 03.50 h). Za tuto dobu musí být očištěno 574 692 m2 podlahových ploch v 51 stanicích. Jedná se o práci značně organizačně náročnou, která nesmí negativně ovlivnit ostatní souběžně prováděné práce a ohrozit ranní zahájení provozu s cestujícími.

Údržba tunelů, staveb a technologických zařízení

Pro zajištění bezpečného a plynulého provozu metra je nutná údržba dopravní cesty. Prováděné práce lze z časového hlediska rozdělit na pravidelné nebo mimořádné a z toho se odvíjí produkované množství odpadů. Z převážné většiny se jedná o odpady ze stavební a demoliční činnosti.

Základní rozdělení odpadů podle vzniku:
  • V průsakové vodě, která ale není považována za odpad jsou obsaženy látky a sloučeniny v závislosti na okolních geologických vrstvách, kterými tato voda prochází. Odvádí se samospádem středním odvodňovacím žlabem tunelu do čerpacích stanic a výtlakem přes uklidňovací jímky do městské kanalizace. Stejnou cestou odchází i voda z mytí tunelů, větracích šachet, ventilátorů, tlakových uzávěrů atd. Mycí voda může obsahovat nepatrné množství ropných látek ze spláchnutých úkapů z vozů metra, nezávislých trakčních prostředků a technologických zařízení. Vzhledem k celkovému množství odváděné vody je tato koncentrace nepodstatná. Přesto jsou pravidelně odebírány vzorky pro laboratorní rozbory.

  • Údržba a úklid tunelů.
    Odpad vzniká z údržby, oprav, úklidu a čištění kolejového svršku, ostění tunelů, tunelového odvodnění, fekálních a nefekálních jímek. Tyto činnosti se provádí cyklicky, proto je množství odpadu poměrně stálé. Jedná se o: stavební odpad, směsný komunální odpad, kal z jímek a odpad z chemických a jiných injektáží. Princip čistění tunelů tímto strojem spočívá ve zvíření usazeného prachu, jeho následném mlžném zvlhčení a odsátí do výsypného kontejneru.

  • Údržba komunikací, staveb a objektů metra včetně dep.
    Odpad vzniká ze stavebních úprav, oprav a rekonstrukcí stanic metra a objektů dep. Jeho množství je značně závislé na počtu a rozsahu těchto akcí v závislosti na přidělených finančních prostředcích. Jedná se zejména o beton, cihly, keramiku, živici, písky, zeminu a směsný druhově blíže neurčený stavební odpad.

  • Údržba transportních zařízení.
    Odpad vzniká z údržby a provozu pohyblivých schodů a výtahů. Zde je používáno značné množství maziv pro mazání tažných řetězů, lan, převodovek, kladek atd. Případné úkapy z eskalátorů jsou zachytávány do vany pod pohyblivými schody, kam opadávají nečistoty z vracejících se schodnic. Vzniká směs kontaminovaná ropnými produkty, která je pravidelně odstraňována. Úkapy z výtahů jsou zachytávány v jímce na dně výtahové šachty, která je pravidelně vybírána. Tento odpad je likvidován odbornou firmou mimo podnik.
Očista vozů metra

Běžnou očistu vozů metra lze rozdělit na mytí vozové skříně a úklid interiéru vozu. Všechny tyto činnosti provádí pro DP - Metro odborná firma.

Skříně vozů metra se myjí v depech na strojních rámových myčkách po 4-5 dnech provozu. Použitá voda se po vyčištění a částečné obměně vrací zpět na myčky. Poslední oplach se provádí na nástřikovém rámu, kam je přiváděna pitná voda, která následně doplňuje provozní ztráty v cirkulačním okruhu. Voda po mytí vykazuje minimální znečištění ropnými produkty. Shromažďuje se odděleně od ostatních odpadních vod v akumulačních jímkách. Tato voda se čistí na depu Hostivař a Zličín na reaktoru s plovoucí filtrační náplní KPS Brno a na depu Kačerov na čiřiči ČKD Dukla a pískových filtrech. Do odpadní vody jsou dávkována srážedla síran železnatý, hydroxid vápenatý nebo uhličitan sodný. Kaly se odvádějí do kalové jímky a odtud jsou čerpány na kalová pole. Kalová pole jsou zastřešena a mají písková lože s drenáží, která svádí kalovou vodu zpět do akumulační jímky na špinavou vodu. Kaly jsou po vysušení na 40-50% sušiny vytěženy do kontejnerů a jsou likvidovány odbornou firmou mimo podnik. Čistá voda přepadá do jímky na čistou vodu a je opět čerpána na myčku vozů. Jímky se čistí 4 x ročně a dle potřeby se cca 1 x týdně odpouští část vody z jímky na čistou vodu do kanalizace. Voda je měřena vodoměrem a je sledováno její znečištění (ropné látky, sírany, pH, chloridy, těžké kovy, saponáty).

Úklid interiéru vozů je rozdělen do několika stupňů:
  • MPO se provádí 1x denně u souprav, které jsou toho dne v provozu s cestujícími. Jedná se o otření opěradel, sedadel, klik a madel, zametání podlah v prostoru pro cestující, úklid kabin strojvedoucích, mytí zpětných zrcátek a čelních oken zvnějšku.
  • M1 je prováděn za 4 - 6 dní po strojním mytí skříně. Jedná se o mytí opěradel, sedadel, klik, madel a podlah v prostoru pro cestující včetně kabin strojvedoucích a mytí všech oken z obou stran.
  • M2 je prováděn za 20 -30 dní. Rozsah prací je stejný jako u M1, ale k mytí je použita voda s desinfekčním roztokem. Jsou umyty kryty osvětlovacích těles z obou stran, očištěny vnitřní stěny a stropy a vysáty prostory pod sedačkami.
  • MP3 se provádí cca 1x ročně. Rozsah prací je jako u M2, ale navíc se provádí leštění interiéru vozu a čištění instalačních prostorů.
  • Mimořádné čištění, úklid a dezinfekce. Dochází k němu při mimořádném nebo nadměrném znečištění vozu ke kterému dojde při provozu nebo po mimořádných opravách, případně z nařízení hygienika.
Při čištění vozů metra nevzniká nebezpečný odpad. Pouze voda z myček může obsahovat těžké kovy po smývání graffiti (viz. níže).

Postupným zaváděním nových souprav M1 a rekonstruovaných souprav 8171M vznikla nutnost řešit čištění čalouněných sedadel. Úklidová firma používá parní způsob čištění, kdy je pára o teplotě 140 °C aplikována pod tlakem na povrch sedadla. Uvolněné nečistoty jsou zachycovány do textilního návleku nástavce a současně jsou ničeny případné bakterie a mikroby. Výhodou je to, že se používá pouze čistá voda a sedadla jsou za 40 minut suchá. Ve snaze sjednotit postup čištění čalouněných sedadel v celém Dopravním podniku hl. m. Prahy byl v roce 2001 sestaven pracovní tým, který měl za úkol vyhodnotit používané způsoby čištění na jednotlivých odštěpných závodech a doporučit optimální technologii. Nevýhodou užívaného čištění sedadel v DP - Metro je zvýšená prašnost sedadel z důvodu chybějícího odsávání. Jako optimální způsob čištění byla doporučena technologie zavedená v odštěpném závodu Elektrické dráhy:
  • vysávání sedadla vysavačem s turbocleanem (klepací hubicí),
  • nanesení saponátové pěny ve spreji na potah sedadla a její vetření do látky speciálním vibrátorem,
  • po zaschnutí pěny, která na sebe naváže nečistoty, opětovné vysátí sedadla pomocí klepací hubice.
Pro čištění je použito pěny ROYAL. Doba čištění jednoho sedadla je 9 minut a doba schnutí je 8 hodin.

Četnost čištění:
  • vysávání podlahy vozidla - minimálně 1x za 3 dny,
  • suché vysávání sedadel - minimálně 1x za měsíc,
  • čištění sedadel saponátovou pěnou - minimálně 1x za 2 měsíce.
Čištění odpadních vod obsahujících ropné produkty a likvidaci odpadů na ČOV

Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod vyskytující se v DP - M:
  • ropné látky - uhlovodíky a jejich směsi,
  • jedy a jiné látky škodlivé zdraví,
  • žíraviny, chemikálie a látky sloužící k čištění a odmašťování,
  • přípravky k hubení rostlin,
  • pevné odpady z opravárenské činnosti kontaminované ropnými látkami,
  • kapalné odpady ropného charakteru nebo kontaminované ropnými látkami,
  • kaly kontaminované závadnými látkami (RL, Ni, Cd, Pb apod.),
  • rozpustné látky (soli).
Odpadní vody obsahující ropné produkty vznikají v depech metra a v opravárenské základně metra (dále jen OZM) při mytí podvozků, součástek a jednotlivých dílů vozů metra, nezávislých trakčních prostředků, z mytí technologických zařízení a to tlakovým mytím postřikem, v komorových odmašťovacích strojích, nebo v odmašťovacích vanách. Do těchto vod jsou přidávány odmašťovací prostředky. Tyto vody mohou obsahovat i řezné kapaliny. V OZM produkují odpadní vody také lakovny. Další odpadní vody obsahující ropné produkty vznikají při mytí podlah a prohlížecích kanálů na halách dep a OZM nebo garáží a odstavných ploch autodopravy.

Odpadní vody obsahující ropné produkty jsou na jednotlivých pracovištích zachytávány v zásobních jímkách, z kterých jsou buď samospádem nebo čerpadly přečerpávány do zásobních jímek vod obsahujících ropné produkty na čistírnách odpadních vod (dále jen ČOV) a nebo přitékají samospádem při mytí podlah a prohlížecích kanálů.

Přehled ČOV v depech, které provozují pro DP - Metro odborné firmy:
  • deemulgační stanice ČOV depa Kačerov - flotační zařízení - čistí odpadní vody obsahujících ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků, kondenzát z kompresorové stanice, odpadní vody z objektu, kde pobíhá mytí dílů eskalátorů a garáží autodopravy včetně odstavných ploch.
  • deemulgační stanice ČOV depa Hostivař - deemulgační reaktor (6,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků a kondenzát z kompresorové stanice.
  • deemulgační stanice ČOV depa Zličín - deemulgační reaktor (6,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků a kondenzát z kompresorové stanice.
  • deemulgační stanice ČOV OZM - 3 deemulgační reaktory (8,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z jednotlivých opravárenských pracovišť OZM a Elektrických drah.
V depech Hostivař a Zličín jsou použity deemulgační stanice. Odpadní vody natékají samospádem do akumulačních nádrží a odtud jsou čerpány na ČOV. Reaktory pracují odstavným způsobem na principu rozrážení emulze kyselinou sírovou a následující čiření síranem železnatým a hydroxidem vápenatým při současném provzdušňování. Obsah se pak nechá cca. 4 hodiny sedimentovat, kal se odpustí do kalové jímky a vyčištěná voda do jímky na špinavou vodu recirkulačního okruhu. Odloučený olej se z hladiny jímá do zásobní nádrže, odkud se vypouští do sudů a odváží se k likvidaci mimo podnik.

V objektu provozu rekonstrukcí a oprav eskalátorů v depu Kačerov vznikají odpadní vody, které nelze pro jejich značné znečištění odvádět na ČOV. Proto jsou shromažďovány v zásobní jímce likvidace těchto vod je zajišťována přímo u odborné firmy mimo podnik.

Při čištění vod obsahujících ropné produkty na ČOV vznikají kaly, flotační pěna, odloučené oleje a vazelína, která jsou odstraňovány odbornou firmou mimo podnik.

Další nebezpečné odpady vznikají při čištění a odmašťování součástí nebo k zachycení a čištění úkapů při manipulaci se zaolejovanými látkami. Jedná se o:
  • použité sorpční prostředky, piliny a další látky,
  • použité čistící textilie,
  • použitý technický benzín, petrolej, oleje, ředidla z lakovny a podobně.
Jsou shromažďovány na místech, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny a zajištěny proti ohrožení životního prostředí a kontaminaci povrchových a podzemních vod. Tento odpad likviduje odborná firma mimo podnik.

Vypouštěná odpadní voda z ČOV je pravidelně laboratorně kontrolována a je sledováno její množství. Zjišťuje se pH, přítomnost veškerých látek, ropných látek, chloridů, síranů, chlorovaných uhlovodíků, těžkých kovů, těkavých látek, případně PCB nebo jiných chemických látek. Z těžkých kovů jsou to zejména chrom a olovo, které se vyskytují ve zbytcích barev po smývání graffiti. 4x ročně jsou chemické rozbory odpadních vod z ČOV prováděny v nezávislé laboratoři.

Graffiti

Graffiti jsou v současné době velkým problémem nejen Dopravního podniku hl. m. Prahy. Jejich ekologické odstraňování vyžaduje nemalé úsilí a značné finanční náklady. K eliminaci tohoto jevu je důležité, aby dílo bylo odstraněno co nejdříve po jeho vzniku.

Ve stanicích metra se graffiti začaly objevovat v roce 1991. V té době se jednalo pouze o nápisy provedené fixy, které se dařilo poměrně rychle a kvalitně odstraňovat běžnými čistícími prostředky při pravidelném úklidu. Postupně však tyto výtvarné projevy přešly do tvrdších forem používání sprejů a speciálních fixů při tvorbě velkoplošných obrazců. Vzhledem k jejich rozsahu a kvalitě používaných barev se je nedařilo úspěšně likvidovat. Vzrostla spotřeba speciálních čistících prostředků, zvýšily se náklady na úklid stanic a docházelo k trvalému poškození obkladů vsáklou barvou.

V roce 1993 začala být situace neúnosná. Po konzultacích s odborníky byl hledán jiný způsob řešení. Bylo osloveno 12 firem, které nabízejí přípravky na odstraňování graffiti a dále preventivní ochranu stěn proti nim. Cílem bylo nalezení takového systému, který by zajistil spolehlivé vyčistění stěn od graffiti a aplikaci ochranného nátěru proti pronikání barvy do struktury obkladů (mramor, travertin apod.). Další podmínkou byla možnost jejího snadného odstranění běžně dostupnými čistícími prostředky bez újmy na vlastním povrchu.

V roce 1994 bylo zahájeno čištění stěn včetně aplikace antigraffitových nátěrů několika systémy současně. Během jednoho měsíce se jako nejvhodnější ukázala aplikace přípravku PROTECSTAR ANTIGRAFFITI švýcarské firmy ASMEDIA COLOR. Tento způsob řešení nejlépe vyhověl zadávacím podmínkám DP-Metro, proto bylo na dalších stanicích pokračováno pouze touto technologií. Její princip spočívá v nanesení dvousložkových pryskyřic, které vytvoří pevnou a odolnou vrstvu. Tato vrstva je rezistentní jak vůči otěru, tak i většině chemických prostředků. Není však odolná, stejně jako ostatní technologie, vůči mechanickému narušení. Graffiti je potom možné bez následků odstraňovat běžnými čistícími prostředky v rámci pravidelného úklidu stanic.

Na soupravách metra se graffiti začaly objevovat rovněž v roce 1991. Jejich výskyt byl řídký, takže se dařilo likvidovat rychle a úspěšně odstraňovat běžnými čistícími prostředky bez větších problémů. I zde postupně dochází k požívání kvalitnějších barev a zvyšuje se počet poškozených vozů. V roce 1995 byl evidován podstatný nárůst. Během tohoto roku byla graffiti odstraněna z vnějších a vnitřních částí 3242 vozidel o celkové ploše 4496 m2. V období červenec 1995 - prosinec 1995 bylo umyto dalších 35 vozů s celoplošným znečištěním o celkové ploše 683 m2. Vozidla byla pomalována po celé boční stěně, včetně oken a dveří, a částečně po střeše. Celkem za rok 1995 byla graffiti odstraněna z plochy 4496 m2 a situace si vyžadovala řešení.

Bylo vyzkoušeno několik systémů ochrany. Jako nejúčinnější bylo vyhodnoceno použití průmyslového odstraňovače Lawis LAP 8650. Jedná se o viskózní kapalinu na bázi biologicky odbouratelné heterocyklické sloučeniny a esterů. Je vhodný k odstraňování nápisů a maleb z polyuretanových a syntetických nátěrů, z umakartu a polyesterového skelného laminátu. Před strojním mytím se nanáší na pomalovaný povrch kartáčem. Vzhledem k vysoké viskozitě nestéká ze stěn vozu. Do 20 minut po nanesení musí být souprava umyta ve strojní myčce běžným způsobem, aby nedošlo k narušení původního laku. Po oschnutí vozů se ručně provádí dočištění interiéru a nejvíce zasažených míst.

Přehled vyčištěných celkových ploch na vozech metra:
Rok 2000 - 38151 m2
Rok 1999 - 26204 m2
Rok 1998 - 224784 m2
Rok 1997 - 7798 m2
Rok 1996 - 6427 m2
Rok 1995 - 4496 m2

Realizace graffiti je dosti nákladná, proto se jejich tvůrci snaží o to, aby dílo bylo na očích veřejnosti co nejvíce. Současný početní stav vozového parku neumožňuje graffiti odstraňovat záhy po jejich vzniku a zároveň není možno poškozenou soupravu nevystavit do provozu. Také s ohledem na výši nákladů spojených s odstraňováním graffiti bylo přistoupeno k těmto preventivním opatřením, která mají zamezit jejich vzniku:
  • instalací elektronického a kamerového zabezpečení, které umožní sledovat přístup nepovolaných osob k odstaveným soupravám,
  • zvýšením ostrahy civilní bezpečnostní agenturou ve spolupráci s Policií ČR a městskou policií,
  • aplikací velkoplošných reklam na soupravy a vybrané prostory ve stanicích (např. přestupní chodby stanice Můstek),
  • vhodnou volbu materiálů obkladů stanic (např. smaltovaný plech, sklo).
K velkým poškozením souprav dochází i za provozu, hlavně uvnitř vozů. Přestože se uvažuje o instalaci kamerového dohledu v prostoru pro cestující, není možno tento jev omezit bez aktivního přispění cestujících.

Odpadové hospodářství

Mimo výše uvedené činnosti další odpady produkují jednotlivé provozy, které zajišťují údržbu a opravy vozů metra, nezávislých trakčních prostředků a technologických zařízení. Odpady se třídí přímo na pracovištích a shromažďují se na centrálních úložištích odpadů v jednotlivých depech. Zvláštní pozornost je věnována nebezpečným odpadům. Tyto odpady se shromažďují určeným způsobem na místech, která jsou k tomuto účelu přizpůsobena. Odstraňování nebezpečných a ostatních odpadů, zajišťují jednotliví oblastní technici ve spolupráci s odpovědnými osobami přímo u odborné odpadové společnosti. Odpady vznikající v zázemí jednotlivých stanic jsou zde separovány a přímo odsud předány oprávněné firmě. Odpady jsou ukládány ve vhodných označených nádobách dle zákona o odpadech a platných prováděcích předpisů nebo obalech tak, aby s nimi byla snadná manipulace a nemohlo dojít k ohrožení životního prostředí a kontaminaci povrchových a podzemních vod. Celý systém nakládání s odpady od shromažďování přes třídění, evidenci a odstranění odpadů je metodicky zajišťován a pravidelně kontrolováno pověřeným útvarem Dopravního podniku a orgány státní správy.

Zcela specifickým problémem je likvidace vyřazených vozů metra. Součástí vozů jsou nejen využitelné druhotné suroviny, ale i značné množství nebezpečných odpadů (např. azbest). Staré vozy jsou prodány k demontáži firmám, které se touto činností zabývají. Část vozového parku je postupně modernizována v závodě Škoda dopravní technika Plzeň. Vozy jsou kompletně odstrojeny a k rekonstrukci je předána pouze vozová skříň a podvozky.

Další oblastí, kde vzniká nebezpečný odpad, je výměna kabelů v tunelech metra. Postupně bude provedena náhrada stávajících sdělovacích, ovládacích a napájecích kabelů za kabely se zvýšenou odolností proti šíření plamene podle ČSN IEC 332-3, nevydělující halogenní kyselinotvorné plyny podle ČSN IEC 754.1, s nízkým vydělováním kouřových zplodin a kabely ohniodolnými bezhalogenovými podle IEC 331. Původní kabely mají izolaci z polyetylénu, proto již nevyhovují z hlediska požární bezpečnosti. Mimo starých kabelů jsou demontovány azbestocementové žlaby, jimiž byly kabely chráněny před účinky případného požáru. Žlaby jsou vyrobeny z materiálu, který obsahuje azbest typu chrysotile a crocidolite. Jeho množství tvoří 10 - 20% objemu. Za běžného provozu nedochází k uvolňování azbestu. Při případné manipulaci s kabely však může dojít k narušení těchto žlabů, proto bylo rozhodnuto o jejich odstranění. Likvidaci kabelových žlabů musí provádět odborná firma, mající k tomu oprávnění, Aby nedošlo k ohrožení životního prostředí, byl schválen hygienikem následující postup práce. Veškeré manipulace jsou prováděny v kontrolovaném pásmu zřízeném na služebním vlaku. Po odsátí prachu jsou žlaby sneseny, na místě opatřeny penetračním nástřikem, zabaleny, označeny a odváženy k odstranění mimo metro. Do roku 2005 budou tímto způsobem vyměněny kabely a demontovány žlaby na trasách A a C. Na trase B budou odstraněny pouze kabelové žlaby a proveden protipožární nástřik kabelů.
Zpracoval: Jaroslav Kaše, listopad 2001
Seznam použitých informačních zdrojů:
Podklady DP-Metro, články v časopisu DP-Kontakt, ČSN, vyhlášky a zákony ČR aj.
Aktualizace: Ing. Veronika Veselá, únor 2012
 
Zpět