Vltavská
VL-kol1.jpg
1 kolej
VL-kol2.jpg
2 kolej
VLstanDS.jpg
stanoviště dozorčího
VL-Edole.jpg
eskalátory ze stanice
VL-Ehore.jpg
eskalátory vstup z vestibulu
VLstanPM-DS.jpg
stanoviště dozorčího ve vestibulu
VLschdovest.jpg
schody do vestibulu
VL-plastika.jpg
plastika ve vestibulu
VLvstup.jpg
vstup z povrchu
VLpovrch1.jpg
vstup z povrchu
VLodTRAMdopodch.jpg
od tramvají do podchodu
VLkrizTRAMpodSJM.jpg
křížení tramvají pod severo-jižní magistrálou
VLTRAM_keStrossmayer-nam.jpg
tram směr Strossmayerovo nám.
VLzastTRAM.jpg
zastávky tramvají před stanicí
Nafotil: Jan Krblich, 20.2.2003
P1010025.JPG
nástupiště
P1010026.JPG
2. kolej
P1010027.JPG
Název stanice
P1010028.JPG
Soprava M1 ve stanici
P1010029.JPG
nástupiště
P1010030.JPG
nástupiště
P1010031.JPG
souprava M1 ve stanici
P1010032.JPG
nástupiště
P1010033.JPG
nástupiště
Nafotil: Michal Kuty, 17.10.2003
000_3215.JPG
nástupiště
000_3216.JPG
nástupiště
000_3218.JPG
jižní vestibul - výstup
000_3223.JPG
nástupiště
Nafotil: Gagarin, 10.2003
P1010043.JPG
tlakový uzávěr před stanicí v 1 koleji
TU_1Kolej_VL.JPG
tlakový uzávěr před stanicí v 1 koleji
Nafotil: Michal Kuty, 10.2003
P1010003.JPG
uzavřená stanice
P1010004.JPG
výstup k tramvajím
P1010005.JPG
podchod
P1010006.JPG
výstup k tramvajím
P1010007.JPG
výstup k tramvajím
Nafotil: Michal Kuty, 29.11.2003
P5071316.JPG
pohled z kolejiště
Nafotil: Tomáš Rejdal, 7.5.2004
P5070308.JPG
pohled z kolejiště
P5070310.JPG
prostory stanice
P5070311.JPG
vestibul
P5070312.JPG
výstup z vestibulu
P5070313.JPG
eskalátory do stanice
Nafotil: Michal Kuty, 7.5.2004
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii
Informace o stanici
Mezilehlá stanice posledního provozního úseku trasy C, umístěná těsně za podchodem Vltavy v blízkosti budovy DP a nádraží Praha-Bubny. Je to nejhlubší hloubená stanice v Praze.

Pokud uspořádáte soutěž o nejprapodivnější hloubenou stanici pražského metra, pak nejspíš vyhraje právě Vltavská. Proč, to se dozvíte za chvíli. Nejprve musela přestavbě tohoto prostoru ustoupit pobřežní komunikace s několika bloky domů. Poté na jejich místě vznikla magistrála, vedoucí po estakádě nad tramvajovou křižovatkou. Zbylý prostor zůstal nevyužit. Společně se zrušením části nákladového nádraží v Bubnech tak vznikla plocha, potřebná pro stavbu stanice. Přípravy v podobě oplocení a dalších doplňkových úkonů probíhaly už od X.1978. 2.ledna 1979 začala stavba obrovské jámy s pilotovými stěnami, jejichž parametry trhaly jeden rekord za druhým. Celé dílo bylo vykrtčeno v březnu 1982 a přišlo na 80 mil.Kčs. Velký problém tvořily obrovské přítoky vody do jámy, které někdy dosahovaly až 80 l/s. Délka jámy byla 230 metrů a její šířka v některých místech až 120 metrů. To hlavní - hloubka - měla hodnotu 30 metrů. Betonový monolitický základ tvořil boční a čelní stěny a nástupiště. Na vrchu je položen částečně prefabrikovaný strop. Ale moment, jedno patro vysoké 25 metrů? Kdepak! Na hlavní strop je totiž předpjatými lany zavěšeno 5 mezistropů! Vzniká tak naprosto ojedinělá konstrukce, skýtající obrovské množství prostoru za minimální změny reliéfu terénu. Betonová konstrukce je rozdělena na 5 konstrukčních celků, z nichž čísla 2 a 3 zaujímají prostor nástupiště metra a jejich stropy jsou prefabrikované, ostatní jsou výhradně monolitické. Další celky stanice jsou podchod a částečně povrchový vestibul. Montáž eskalátoru dohotovili dělníci ještě před koncem hrubé stavby stanice 15.8.1983. Následující měsíc skončily betonářské práce a stanice byla v hrubých rysech hotova. Hned poté začalo navážení a hutnění zásypu. Významnými událostmi byly rovněž dny otevřených dveří, uskutečněné v červnu 1981 a 10.7.1982. Pokud se marně ptáte, co s těmi všemi patry, pak vězte, že se tam nachází na 300 místností a 210 parkovacích míst, z části určených pro Záchrannou službu hl.m.Prahy.

Interiér je opět podřízen jednotnosti hloubených stanic trasy C. Stěna za nástupišti je jako obvykle obložena přírodně zbarvenými keramickými deskami, dlažbu tvoří žula a strop je z příčných lamel a svítidel. Doplňky jsou obloženy tombakem. Výstup do jediného, jižního vestibulu usnadňují eskalátory. Je to jakési podzemní atrium s výhledem do horní, pozemní části s okny, které prostor hodně prosvětlují. Ze spodní části na povrch vedou už pouze pevné stupně. Nahoře je okolo místnosti ochoz, tvořící stříšku pro WC, prodejny apod., umístěné ve spodní části. Z povrchu vyčnívá pouze horní betonová část vestibulu, se značně abstraktním koseným tvarem, zasklená mimo jiné i vitráží.
Autor: Jan Bonev
Původní název 
 -
Navrhovaný název 
 Dopraváků
Zahájení provozu  ve  stanici 
 3.11.1984
Umístění 
 mezi Bubenskou ulicí a nádražím ČD Praha-Bubny (Praha7)
Typ stanice 
 hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami
Konstrukce stanice 
 šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými na horní masívní strop  stanice, prostor nástupiště bez podpěrných sloupů
Délka stanice 
 185 m
Hloubka středu  nástupiště pod  terénem 
 20,75 m
Nástupiště 
 šířka 10,66 m, výška 3,50 m
Obklad stěn v  prostoru  nástupiště 
 přírodní keramika
Vestibuly 
 atriový s výstupem třemi eskalátory na výšku 10,55 m na Bubenské nábřeží
 Výhledově se uvažuje o druhém severním vestibulu
Další prostory  stanice 
 služební a provozní místnosti v jednotlivých podlažích, v počtu 262
 garáže ve třech podlažích
Obestavěný  prostor 
 88 430 m3
Stavební náklady 
 198 miliónů Kč
Obrat cestujících 
 v roce 1986 v ranní špičce celkem 13 100, z toho nástup 5 600, výstup 7 500
Projektoval 
 DP-Metroprojekt
Architektonické  řešení 
 ing. arch. Vladimír Uhlíř, ing. arch. Jiří Navrátil
Umělecká díla 
 fontána v atriu: Miroslav Hudeček
 kruhová vitráž: ak. soch. Jan Fišera
 keramická stěna ve vestibulu: ak. soch. Vladimír Dolejš
 reliéfní skleněná výplň: ak. mal. Václav Zajíc
Hlavní  stavbyvedoucí 
 Jiří Listík
Návazná doprava 
 tramvaje a autobusy MHD na Bubenském nábřeží
Rekonstrukce  stanice po 
povodích 2002
 
Zdroj: www.metroprojekt.cz
 
Zpět