Vltavská | |||||
1 kolej |
2 kolej |
stanoviště dozorčího |
eskalátory ze stanice |
eskalátory vstup z vestibulu |
|
stanoviště dozorčího ve vestibulu |
schody do vestibulu |
plastika ve vestibulu |
vstup z povrchu |
vstup z povrchu |
|
od tramvají do podchodu |
křížení tramvají pod severo-jižní magistrálou |
tram směr Strossmayerovo nám. |
zastávky tramvají před stanicí |
||
Nafotil: Jan Krblich, 20.2.2003
|
|||||
nástupiště |
2. kolej |
Název stanice |
Soprava M1 ve stanici |
nástupiště |
|
nástupiště |
souprava M1 ve stanici |
nástupiště |
nástupiště |
||
Nafotil: Michal Kuty, 17.10.2003
|
|||||
nástupiště |
nástupiště |
jižní vestibul - výstup |
nástupiště |
||
Nafotil: Gagarin, 10.2003
|
|||||
tlakový uzávěr před stanicí v 1 koleji |
tlakový uzávěr před stanicí v 1 koleji |
||||
Nafotil: Michal Kuty, 10.2003
|
|||||
uzavřená stanice |
výstup k tramvajím |
podchod |
výstup k tramvajím |
výstup k tramvajím |
|
Nafotil: Michal Kuty, 29.11.2003
|
|||||
pohled z kolejiště |
|||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 7.5.2004
|
|||||
pohled z kolejiště |
prostory stanice |
vestibul |
výstup z vestibulu |
eskalátory do stanice |
|
Nafotil: Michal Kuty, 7.5.2004
|
|||||
letecký pohled |
|||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
|||||
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete v povodňové fotogalerii | |||||
Informace o stanici
|
|||||
Mezilehlá stanice posledního
provozního úseku trasy C, umístěná těsně za podchodem Vltavy v blízkosti
budovy DP a nádraží Praha-Bubny. Je to nejhlubší hloubená stanice v Praze.
Pokud uspořádáte soutěž o nejprapodivnější hloubenou stanici pražského metra, pak nejspíš vyhraje právě Vltavská. Proč, to se dozvíte za chvíli. Nejprve musela přestavbě tohoto prostoru ustoupit pobřežní komunikace s několika bloky domů. Poté na jejich místě vznikla magistrála, vedoucí po estakádě nad tramvajovou křižovatkou. Zbylý prostor zůstal nevyužit. Společně se zrušením části nákladového nádraží v Bubnech tak vznikla plocha, potřebná pro stavbu stanice. Přípravy v podobě oplocení a dalších doplňkových úkonů probíhaly už od X.1978. 2.ledna 1979 začala stavba obrovské jámy s pilotovými stěnami, jejichž parametry trhaly jeden rekord za druhým. Celé dílo bylo vykrtčeno v březnu 1982 a přišlo na 80 mil.Kčs. Velký problém tvořily obrovské přítoky vody do jámy, které někdy dosahovaly až 80 l/s. Délka jámy byla 230 metrů a její šířka v některých místech až 120 metrů. To hlavní - hloubka - měla hodnotu 30 metrů. Betonový monolitický základ tvořil boční a čelní stěny a nástupiště. Na vrchu je položen částečně prefabrikovaný strop. Ale moment, jedno patro vysoké 25 metrů? Kdepak! Na hlavní strop je totiž předpjatými lany zavěšeno 5 mezistropů! Vzniká tak naprosto ojedinělá konstrukce, skýtající obrovské množství prostoru za minimální změny reliéfu terénu. Betonová konstrukce je rozdělena na 5 konstrukčních celků, z nichž čísla 2 a 3 zaujímají prostor nástupiště metra a jejich stropy jsou prefabrikované, ostatní jsou výhradně monolitické. Další celky stanice jsou podchod a částečně povrchový vestibul. Montáž eskalátoru dohotovili dělníci ještě před koncem hrubé stavby stanice 15.8.1983. Následující měsíc skončily betonářské práce a stanice byla v hrubých rysech hotova. Hned poté začalo navážení a hutnění zásypu. Významnými událostmi byly rovněž dny otevřených dveří, uskutečněné v červnu 1981 a 10.7.1982. Pokud se marně ptáte, co s těmi všemi patry, pak vězte, že se tam nachází na 300 místností a 210 parkovacích míst, z části určených pro Záchrannou službu hl.m.Prahy. Interiér je opět podřízen jednotnosti hloubených stanic trasy C. Stěna za nástupišti je jako obvykle obložena přírodně zbarvenými keramickými deskami, dlažbu tvoří žula a strop je z příčných lamel a svítidel. Doplňky jsou obloženy tombakem. Výstup do jediného, jižního vestibulu usnadňují eskalátory. Je to jakési podzemní atrium s výhledem do horní, pozemní části s okny, které prostor hodně prosvětlují. Ze spodní části na povrch vedou už pouze pevné stupně. Nahoře je okolo místnosti ochoz, tvořící stříšku pro WC, prodejny apod., umístěné ve spodní části. Z povrchu vyčnívá pouze horní betonová část vestibulu, se značně abstraktním koseným tvarem, zasklená mimo jiné i vitráží. |
|||||
Autor: Jan Bonev
|
|||||
Původní
název
|
- | ||||
Navrhovaný název
|
Dopraváků
|
||||
Zahájení provozu ve
stanici
|
3.11.1984 | ||||
Umístění
|
mezi Bubenskou ulicí a nádražím ČD Praha-Bubny
(Praha7)
|
||||
Typ stanice
|
hloubená, založená v otevřené
jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami
|
||||
Konstrukce
stanice
|
šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými
na horní masívní strop stanice, prostor nástupiště bez podpěrných
sloupů
|
||||
Délka stanice
|
185 m
|
||||
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
|
20,75 m | ||||
Nástupiště
|
šířka 10,66 m, výška 3,50 m | ||||
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
|
přírodní keramika | ||||
Vestibuly
|
atriový s výstupem třemi eskalátory na výšku 10,55 m na Bubenské nábřeží | ||||
Výhledově se uvažuje o druhém severním vestibulu
|
|||||
Další
prostory stanice
|
služební a provozní místnosti v jednotlivých podlažích, v počtu 262 | ||||
garáže ve třech podlažích
|
|||||
Obestavěný
prostor
|
88 430 m3 | ||||
Stavební
náklady
|
198 miliónů Kč | ||||
Obrat
cestujících
|
v roce 1986 v ranní špičce celkem 13 100, z toho nástup 5 600, výstup 7 500 | ||||
Projektoval
|
DP-Metroprojekt | ||||
Architektonické
řešení
|
ing. arch. Vladimír Uhlíř, ing.
arch. Jiří Navrátil
|
||||
Umělecká
díla
|
fontána v atriu: Miroslav Hudeček | ||||
kruhová vitráž: ak. soch. Jan Fišera | |||||
keramická stěna ve vestibulu: ak. soch. Václav Dolejš | |||||
reliéfní skleněná výplň: ak. mal. Václav Zajíc
|
|||||
Hlavní stavbyvedoucí
|
Jiří Listík | ||||
Návazná
doprava
|
tramvaje a autobusy MHD na Bubenském nábřeží | ||||
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002 |
|||||
Zdroj: www.metroprojekt.cz
|
|||||
|
|||||