1 kolej
2 kolej
střední loď
prostup na nástupišti
střední loď
eskalátorový tunel
stanoviště dozorčího
vestibul
informační systém ve vestibulu
prodejna ve vestibulu
výstup staroměstské náměstí
výstup staroměstské náměstí
vstup od Staroměstského nám.
výstup k tramvaji
vstup od tramvaje
výstup Palachovo náměstí
vstup od Palachova nám.
vstup od Palachova nám.
Nafotil: Jan Krblich, 2002
Staroměstská, 1.kolej
Nafotil: Korny, asistence: Tomáš Rejdal,
2003
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Tato stanice byla poškozena povodní, další fotky naleznete
v povodňové fotogalerii
Informace o stanici
V blízkosti tehdejšího nám. Krasnoarmějců (dnes nám. Jana Palacha) vznikla těžní věž a mnoho dalšího zařízení pro stavbu, místo pro buňky sociálního zařízení, šatny a mnoho dalších už ale opravdu na suchu nezbylo. Proto si Metrostav zakoupil a upravil starší loď, kterou pro tyto účely zakotvil na Alšově nábřeží, v těsné blízkosti stavby. Nejprve byla proražena svislá šachta pod těžní věží a z ní vedly horizontální průzkumné vrty pod dno řeky. Poté stavitelé vyrazili pomocnou chodbu do prostoru budoucí stanice, kde začali razit. Mezitím vznikly vinou složitých geologických podmínek pod řekou dva předstihové tunely, dlouhé 322 m, z nichž se prováděla injektáž nadloží, jako příprava ražení plného profilu. Tyto chodby byly u stanice Malostranská napojeny do středního, prodlouženého tunelu, zatímco v krajních byly montovány mechanizované sovětské štíty. Mezitím raziči stanice Staroměstská narazili na podobný problém a proto i oni nejprve vyrazili maloprofilovou štolu o průměru 2,9 m a poté profil rozšířili do standardních podmínek a osadili litinové ostění. V roce 1976 byly razicí práce v plném proudu. 20.5. dokončili mládežníci ražbu pravého staničního tunelu, potřebného pro příjezd mechanizovaného razicího štítu. Dosáhli přitom rekordu 27 m za 23 dní. Zmiňovaný štít dorazil před stanici 1.června a měsíc nato, 9.8. byl dokončen 37 metrový eskalátorový tunel, samozřejmě opět rekordem (23 m/23 dní). Nedlouho poté, totiž 18.10. dorazil štít až do samotné stanice a pokračoval směrem na Můstek. 15.4.1977 dorazil i druhý mechanizovaný štít v levém traťovém tunelu do stanice Staroměstská a byl demontován. To už ve stanici pokračovaly konečné upravovací práce. Nesmíme zapomenout na vestibul. Jeho podzemní založení pod Kaprovou ulicí dovoluje výstup na povrch pomocí tří pevných schodišť do přízemí domů čísel popisných 56 a 49 a na chodník vedle filozofické fakulty. Po dokončení většiny prací byla dne 9.5.1978 stanice zpřístupněna. Ten den ji navštívilo neuvěřitelných 30 000 pražanů. Dokončení stavby se už blížilo a vyvrcholilo samozřejmě 12.8.1978, kdy byl úsek IC zprovozněn. Teď si ještě řekneme nějaké podrobnosti ke konstrukci stanice. Ta je samozřejmě trojlodní se středním tunelem zkráceným na 68,2 m, spojeným s každým nástupištěm 8 prostupy. za eskalátory se ještě nachází technologický tunel, dosahující až pod Náměstí Jana Palacha.
Stanice je vyložena pro trasu A typickými hliníkovými "dlaždicemi", a to v klasické nažloutlé barvě, doplněné o podélný červený pruh s přechodem za nástupišti a celý červený strop ve středním tunelu. sloupy jsou obloženy bílým mramorem. Vestibulu dominuje mozaika, připomínající skutečně historické okamžiky, totiž události Vítězného února roku 1948 na Staroměstském náměstí. Jejím autorem je akademický malíř Martin Sladký. Údajně měl být ve stanici původně zřízen i kolejový přejezd s odstavnou kolejí, přesně jako ve stanici Pražského povstání. Realitou je ovšem plánovaný druhý vestibul, směrem ke kostelu sv. Mikuláše. A teď si radši sedněte, z dobových technických výkresů totiž vyplývá, že stanice za stěnou středního tunelu už nyní ukrývá tlakotěsná vrata pro budoucí východ! Ke stanici zbývá doplnit snad už jen, že v době od 28.6.1997 do 1.3.1998 (termín byl do 4.3.) proběhla generální rekonstrukce, zahrnující uložení nových eskalátorů, izolaci interiéru stanice a další úpravy v prostorách nástupišť.
Autor: Jan Bonev
Původní
název
-
Zahájení provozu ve
stanici
Umístění
pod ulicí Kaprova (Praha 1)
Typ stanice
ražená pilířová
Konstrukce
stanice
trojlodní, se zkráceným středním tunelem na 68,2
m, osmi páry prostupů na nástupiště a ostěním montovaným z litinových
tybinků; s možností dostavby druhého eskalátorového tunelu, vestibulu
a výstupu směrem ke Staroměstskému náměstí
Délka stanice
105 m
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
Nástupiště
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
Vestibul
spolu s podchodem pod ulicí Kaprovou založen
v otevřené jámě zajištěné kotvenými podzemními stěnami, jeho monolitická
železobetonová konstrukce zastropená nad strojovnou eskalátorů předpjatými
železobetonovými nosníky; trojice eskalátorů na nástupiště o délce
46,4 m překonává výšku 23,2 m; na uliční úroveň vedou tři výstupy
s pevnými schodišti
Další
prostory stanice
provozní zařízení instalovaná v technologickém
tunelu o délce 84,8 m před stanicí
Obestavěný
prostor
Stavební
náklady
Obrat
cestujících
Projektoval
Architektonické
řešení
ing. arch. Lubomír Hanel
Umělecká
díla
Hlavní stavbyvedoucí
Návazná
doprava
Rekonstrukce stanice po
povodích 2002
povodích 2002
Zdroj: www.metroprojekt.cz