eskalátorový tunel
1 kolej
2 kolej
podchod
prostup mezi kolejemi
reliéf v podchodu
vestibul
střední loď
střední loď
střední loď
vstup/výstup
vstup/výstup
vestibul
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
vstup/výstup
Nafotil: Jan Krblich
prostory stanice
prostory stanice
příjezd 81-71
prostup, v pozadí 81-71M
Nafotil: Tomáš Rejdal, 15.2.2004
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o stanici
Nejprve stavaři přistoupili k výstavbě těžní věž v nedalekém bloku mezi ulicemi Jičínskou a Sudoměřskou. Z ní potom vede šachta a na ní navazující přístupová štola do staničních prostor. Tam najdete tři lodě, střední zkrácenou a mezi nimi 6 průchodů s 1,5 metru tlustými pilíři. Odtud vede vzhůru jeden tunel do jediného, podzemního, vestibulu. Stavbu stanice měly na starost Vojenské stavby a interiéry Pozemní stavby Pardubice. Stanice není příliš výjimečná, nedělo se tu ani příliš rekordů či vylepšení, i když přece jeden by se našel - za březen 1977 vyrazila Brigáda Socialistické Práce Ladislava Svobody 31,5 m velkoprofilového tunelu. Zanedlouho však byli překonáni.
Interiér je klasický pro trasu A. Hlavní staniční barvou je Bordeaux, ta také určuje barvu odstupňovaného pruhu za nástupišti, obklopeného klasickou zlatou. Strop středního tunelu je vyložen světlým odstínem téže barvy a opět hliníkovými díly. Změnou je pouze jeden svítící pás na každé straně. Pilíře jsou obloženy jugoslávským mramorem Maljat a madla a podobné věci jsou z leštěného antikora. Dlažba je z kozárovické žuly. Ve vestibulu naleznete stejnou dlažbu i barvu stropu. Avšak stěny jsou "potaženy" béžovým mramorem Kanfanar a světlo přinášejí korýtková zářivková svítidla. Budka dozorčího je obkládána hliníkem, eloxovaným na přírodní odstín. Na povrch vede 6 výstupů, převážně s pevným schodištěm. V pasáži naproti výstupům k tramvajovým zastávkám dominují keramické stély ak.sochaře keramika Petra Svobody na téma rostlin. Na povrchu vzniknulo malé klidné zákoutí s možností posezení. ozdobou je sousoší Rodina ak.soch.prof. Navrátila, ak.soch. Bohumila Teplého a ing.arch. Derynkové. Při stavbě se počítalo s budoucí nemožností výstavby 2. vestibulu.
Autor: Jan Bonev
Původní
název
-
Zahájení provozu ve
stanici
Umístění
v podzemí východně od křižovatky ulic Vinohradská-Jičínská
(Praha 3)
Typ stanice
ražená pilířová
Konstrukce
stanice
trojlodní se zkráceným středním tunelem na 33
m, šesti páry prostupů na nástupiště a ostěním montovaným ze železobetonových
tybinků
Délka stanice
108,25 m
Hloubka
středu nástupiště pod terénem
Nástupiště
Obklad
stěn v prostoru nástupiště
Vestibuly
spolu s podchodem v hloubce 4,75 m pod Vinohradskou
třídou tvoří monolitickou železobetonovou konstrukci se šesti výstupy
pevnými schodišti na uliční úroveň; s nástupištěm je spojen tunelem
s třemi eskalátory délky 49,2 m na výšku 24,6 m
Další
prostory stanice
provozní zařízení umístěna v technologickém tunelu
délky 83 m, vyraženém za stanicí
Obestavěný
prostor
Stavební
náklady
Obrat
cestujících
Projektoval
Architektonické
řešení
ing. arch. Miroslava Derynková
Umělecká
díla
Hlavní stavbyvedoucí
Návazná
doprava
Zdroj: www.metroprojekt.cz