SH :: Želivského - Depo Hostivař

Spojka do depa Hostivař [SH].
Jak se blížilo dokončení prvního úseku trasy B, bylo nutné zprovoznit další místo pro deponaci vozů metra, protože jinak by docházelo k přetížení depa Kačerov. Pro výstavbu nového depa trasy A vybral projektant prostor na pomezí Strašnic a Malešic, v těsné blízkosti železniční spojky přes stanici Praha-Malešice. Opět se už při výběru depa přihlíželo k potřebě napojení na železnici, které tu nechybí stejně jako na Kačerově a ani později na Zličíně. Hostivařské depo je dnes nejrozsáhlejší v Praze, protože kromě základních hal obsahuje i rozsáhlou opravárenskou základnu metra (OZM). Největší nevýhodou zvoleného místa stavby byla velká vzdálenost od provozovaných úseků, která se měla snížit až dlouho po dokončení depa. Z konečné stanice úseku II.A - Želivského bylo proto nutno vyrazit v předstihu před samotnou trasou metra jen traťové tunely k depu.

Stavební ruch se rozeběhl v letech 1980 až 1981, kdy začala ražba tunelů z Želivského dále (15.9.1981) a stavba samotného depa a OZM. Nejprve si popíšeme průběh stavby spojky. Tunely začaly přibývat z konečné trasy II.A do další projektované stanice, Strašnické (tehdy Starostrašnické), již v roce 1981, tedy nedlouho po zprovoznění druhého úseku trasy A. K ražbě tunelů se využívala mimo jiné i těžní věž za stanicí Želivského, sloužící dříve i pro trať směrem do centra. Ražené tunely vedly až pod zmiňovanou Starostrašnickou, kde se oba tunely sjednotily a v levé koleji pokračovaly směrem k depu. Úsek Želivského - Starostrašnická byl součástí plánované trasy III.A, pokračující rovně, tedy nikoliv po spojce do depa, do konečné stanice Průběžná pod stejnojmennou ulicí (konkrétně v rozmezí tramvajových zastávek Radošovická a Na Padesátém). Skutečné dokončení spojky proběhlo někdy v roce 1984, avšak oficiální uvedení do provozu proběhlo současně s dokončením depa - 17.10.1985. Nejprve se jezdilo po dvoukolejce v úseku Želivského - Starostrašnická, dále jen v levé koleji. Již v roce 1984 došlo k rozhodnutí ukousnout stanici Průběžná a trasu III.A ukončit ve Starostrašnické. Místo Průběžné byla navržena nová stanice - taktéž Průběžná, avšak (patrně z finančních důvodů) na spojce do depa. Starostrašnická (ale pod názvem Strašnická) byla zprovozněna 11.7.1987, poté co ji stavitelé vybudovali na provozované spojce. Stanice měla i dvě odstavné koleje, naprojektované v souladu s odbočováním spojky tak, aby byla zajištěna možnost pokračovat přímo. Nedlouho potom, přesně 1.11. téhož roku začala výluka levé koleje v úseku Strašnická - DH. Náhradou byla zprovozněna pravá. Na té již při uvedení do provozu existovala základní struktura pro vložení stanice Průběžné, od roku 1985 již uvažované pod názvem Skalka. Po dokončení potřebných úprav se rozjel opět provoz i na levé koleji (1.5.1989) a vznikla i nová jednosměrná spojka (ve směru od depa z koleje na Leninovu do protisměru), umožňující obrat vlaků metra až těsně před Skalkou. Možné je i použití druhé hrany nástupiště, za předpokladu jízdy v protisměru před Strašnickou, kde je obousměrný přejezd. Konečně dokončení samotné stanice se datovalo na 4.7.1990.

trasa SH
stavební délka
1. kolej - 3 391 m
2. kolej - 3 350 m
provozní délka
1. kolej - 3 667 m
2. kolej - 3 632 m
počet stanic
3
ražených stanic
-
hloubených stanic
2 (SR, SK)
povrchových stanic
1 (HO)
průměrná vzdálenost stanic
1232 m
průměrná hloubka stanic
-
počet vestibulů
4
počet mostů
-
cena stavby [mil. Kč]
-
zahájení stavby
1981
datum uvedení do provozu
levá kolej - 17.10.1985
levá kolej* - 1.5.1989
pravá kolej - 1.11.1987
datum uvedení do kompletního provozu
1.5.1989 a stanice HO 26.5.2006
stanice a mezistaniční vzdálenosti** [km]
Želivského
1,300
Strašnická
1,370
Skalka
1,026
Depo Hostivař
* Jedná se o znovuzprovoznění, na levé koleji byla totiž od 1.11.1987 konána výluka.
** Vzdálenosti se týkají středů stanic, vzdálenosti mezi kraji nástupišť získáte odečtením 100 metrů

Zpracoval: Jan Bonev
 
Zpět