Depo Hostivař | ||||
Fotogalerie » Soupravy a vozy v depu Hostivař | ||||
P3310033.JPG |
P3310035.JPG |
P3310041.JPG |
P3310042.JPG |
P3310043.JPG |
P3310046.JPG |
P3310052.JPG |
P3310053.JPG |
P3310054.JPG |
P3310055.JPG |
P3310056.JPG |
P3310057.JPG |
P3310058.JPG |
||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 31.3.2004
|
||||
PICT0002.JPG |
PICT0003.JPG |
PICT0004.JPG |
PICT0005.JPG |
PICT0006.JPG |
PICT0007.JPG |
PICT0009.JPG |
PICT0010.JPG |
||
Nafotil: Drak, 5.3.2004
|
||||
hostik.jpg |
||||
Nafotil: Tomáš Rejdal, 07.2003
|
||||
P1010090.JPG |
||||
Nafotil: Michal Kuty, 4.11.2003
|
||||
PC160036.JPG |
PC160037.JPG |
PC160047.JPG |
PC160049.JPG |
PC160050.JPG |
PC160051.JPG |
PC160059.JPG |
|||
Nafotil: Michal Kuty, 16.12.2003
|
||||
přestavba zhlaví |
přestavba zhlaví |
přestavba zhlaví |
přestavba zhlaví |
přestavba zhlaví |
Nafotil: Drak, 14.7.2004
|
||||
manipulační kolej |
vjezd do stanice |
rekonstrukce zhlaví |
podvozky pro převoz kolejnic |
... |
rozebrané kolejiště |
... |
... |
... |
... |
... |
pohled od vjezdu do stanice |
... |
... |
... |
kolej směrem na zkušební trať |
... |
... |
pracovní vozy na trati |
snesené odstavné koleje |
Nafotil: Tomáš Rejdal, 18.7.2004
|
||||
pohled ke stanici Skalka |
pohled ke stanici Skalka |
zhlaví |
zhlaví |
pohled ke stanici Skalka |
lokotraktory vedle zkušební trati |
uvězněný lokotraktor |
uřízlá zkušební trať |
za depem, tudy se bude chodit k novému terminálu BUS |
|
Nafotil: Tomáš Rejdal, 23.7.2004
|
||||
zhlaví |
pohled z mostu při zkušební trati |
konečná podoba zhlaví |
lokotraktor na zhlaví |
pohled ke stanici Skalka |
Nafotil: Tomáš Rejdal, 19.8.2004
|
||||
P2121428.JPG |
P2121430.JPG |
P2121433.JPG |
nově zastřešené depo v místě nové stanice metra |
odstavená sv., vpravo se buduje nová stanice metra |
Nafotil: Tomáš Rejdal, 12.2.2006
|
||||
xP1010001.JPG |
xP1010003.JPG |
xP1010006.JPG |
xP1010007.JPG |
xP1010008.JPG |
xP1010012.JPG |
xP1010013.JPG |
xP1010014.JPG |
xP1010015.JPG |
xP1010016.JPG |
xP1010017.JPG |
xP1010018.JPG |
xP1010022.JPG |
xP1010023.JPG |
xP1010026.JPG |
xP1010027.JPG |
xP1010028.JPG |
|||
Nafotil: Zdeněk Brázda, 2006
|
||||
grafické schéma depa |
||||
Info: DOPRAVNÍ PODNIK hl. m. Prahy
a.s.
|
||||
letecký pohled |
||||
Letecký pohled: Gefos a.s.
|
||||
Informace o depu
|
||||
Je umístěno v lokalitě Prahy 10. Rozkládá se na ploše
cca 21,5 ha. Deponovací kapacita je 200 el. vozů. Zkušební trať v délce
2 003 m je napojena na vlečku do železniční stanice ČD Praha - Hostivař.
Vlečka je v současné době mimo provoz. Z depa Hostivař je obsluhována
linka A. Plocha halového komplexu (6 hal) je 34 800 m2. V halách
je celkem 24 kolejí (15 kolejí pro remizování a provozní ošetření - každá
o délce 210 m, 5 správkových kolejí, 1 kolej pro mytí a 1 testovací kolej
pro zkoušky elektrických vozů pod vn). Kolej pro ofukování byla zrušena
při stavbě stanice HO. Hala oprav je vybavena patkovými zvedáky, hříží
a mostovým jeřábem. Součástí depa je přístavek pomocných provozů, který
je vybaven dílnami pro údržbu agregátů pneumatické, elektrické a mechanické
výzbroje el. vozů. K areálu depa přísluší depo pomocných trakčních prostředků
(PTP), kde se provádí údržba a opravy lokomotiv, speciálních a drobných
vozidel metra. Plocha depa pomocných trakčních prostředků je 1 900 m2,
v hale jsou 3 koleje. V blízkosti depa je umístěna požární stanice HZS.
Z vjezdového zhlaví depa odbočuje kolej k opravárenské základně metra
(OZM).
V srpnu 2000 byla dokončena rekonstrukce osvětlení halového komplexu systémem Intelux. Vzhledem k předpokladu, že budou v DH provozovány rekonstruované soupravy 81-71M, byla v předstihu provedena oprava rozvodů stlačeného vzduchu, aby byl zajištěn kvalitní vzduch pro tyto soupravy (1. etapa dokončena v květnu 2002), podobně jako na DK. V roce 2004 byla provedena úprava kolejového zhlaví depa - jako příprava na stavbu stanice HO. V roce 2005 stavba pokračovala výstavbou nové myčky a byla zahájena stavba stanice Depo Hostivař, která byla dána do provozu 26.5.2006. |
||||
Info: DP Praha, Poslední aktualizace:
24.8.2006
|
||||
Z historie...
|
||||
Jak se blížilo dokončení prvního úseku trasy B, bylo
nutné zprovoznit další místo pro deponaci vozů metra, protože jinak by
docházelo k přetížení depa Kačerov. Pro výstavbu nového depa trasy A vybral
projektant prostor na pomezí Strašnic a Malešic, v těsné blízkosti železniční
spojky přes stanici Praha-Malešice. Opět se už při výběru depa přihlíželo
k potřebě napojení na železnici, které tu nechybí stejně jako na Kačerově
a ani později na Zličíně. Hostivařské depo je dnes nejrozsáhlejší v Praze,
protože kromě základních hal obsahuje i rozsáhlou opravárenskou základnu
metra (OZM). Největší nevýhodou zvoleného místa stavby byla velká vzdálenost
od provozovaných úseků, která se měla snížit až dlouho po dokončení depa.
Z konečné stanice úseku II.A - Želivského bylo proto nutno vyrazit v předstihu
před samotnou trasou metra jen traťové tunely k depu.
Stavební ruch se rozeběhl v letech 1980 až 1981, kdy začala ražba tunelů z Želivského dále (15.9.1981) a stavba samotného depa a OZM. Nejprve si popíšeme průběh stavby spojky. Tunely začaly přibývat z konečné trasy II.A do další projektované stanice, Strašnické (tehdy Starostrašnické), již v roce 1981, tedy nedlouho po zprovoznění druhého úseku trasy A. K ražbě tunelů se využívala mimojiné i těžní věž za stanicí Želivského, sloužící dříve i pro trať směrem do centra. Ražené tunely vedly až pod zmiňovanou Starostrašnickou, kde se oba tunely sjednotily a v levé koleji pokračovaly směrem k depu. Úsek Želivského - Starostrašnická byl součástí plánované trasy III.A, pokračující rovně, tedy nikoliv po spojce do depa, do konečné stanice Průběžná pod stejnojmennou ulicí (konkrétně v rozmezí tramvajových zastávek Radošovická a Na Padesátém). Skutečné dokončení spojky proběhlo někdy v roce 1984, avšak oficiální uvedení do provozu proběhlo současně s dokončením depa - 17.10.1985. Nejprve se jezdilo po dvoukolejce v úseku Želivského - Starostrašnická, dále jen v levé koleji. Již v roce 1984 došlo k rozhodnutí ukousnout stanici Průběžná a trasu III.A ukončit ve Starostrašnické. Místo Průběžné byla navržena nová stanice - taktéž Průběžná, avšak (patrně z finančních důvodů) na spojce do depa. Starostrašnická (ale pod názvem Strašnická) byla zprovozněna 11.7.1987, poté co ji stavitelé vybudovali na provozované spojce. Stanice měla i dvě odstavné koleje, naprojektované v souladu s odbočováním spojky tak, aby byla zajištěna možnost pokračovat přímo. Nedlouho potom, přesně 1.11. téhož roku začala výluka levé koleje v úseku Strašnická - DH. Náhradou byla zprovozněna pravá. Na té již při uvedení do provozu existovala základní struktura pro vložení stanice Průběžné, od roku 1985 již uvažované pod názvem Skalka. Po dokončení potřebných úprav se rozjel opět provoz i na levé koleji (1.5.1989) a vznikla i nová jednosměrná spojka (ve směru od depa z koleje na Leninovu do protisměru), umožňující obrat vlaků metra až těsně před Skalkou. Možné je i použití druhé hrany nástupiště, za předpokladu jízdy v protisměru před Strašnickou, kde je obousměrný přejezd. Konečně dokončení samotné stanice se datovalo na 4.7.1990. Objekt depa začal vznikat v dubnu 1981. Je to soubor pěti typových hal o rozponu střechy 24 m a jedné atypické haly HARD s šířkou 30 m. Tvar celého hlavního komplexu vystihuje obdélník s rozměry 228 m délky a 153,7 m do šířky. Celková remízovací kapacita je 220 vozů. V roce 1985 byla dokončena první část (17.10.1985). Druhá etapa byla zprovozněna v roce 1988 a dokončovací práce trvaly až do roku 1990. Dále se v tomto prostoru nachází depo pomocných trakčních prostředků, spojka na železnici (Praha-Hostivař) a do OZM, trojúhelník pro obracení vozů a zkušební trať. Samozřejmě i hlavní haly skrývají i jiné, než jen remízovací kapacity, provádí se tu mnoho běžných provozních oprav. |
||||
Info: Jan Bonev
|
||||
|
||||