Depo Hostivař
Fotogalerie » Soupravy a vozy v depu Hostivař
P3310033.JPG
P3310033.JPG
P3310035.JPG
P3310035.JPG
P3310041.JPG
P3310041.JPG
P3310042.JPG
P3310042.JPG
P3310043.JPG
P3310043.JPG
P3310046.JPG
P3310046.JPG
P3310052.JPG
P3310052.JPG
P3310053.JPG
P3310053.JPG
P3310054.JPG
P3310054.JPG
P3310055.JPG
P3310055.JPG
P3310056.JPG
P3310056.JPG
P3310057.JPG
P3310057.JPG
P3310058.JPG
P3310058.JPG
Nafotil: Tomáš Rejdal, 31.3.2004
PICT0002.JPG
PICT0002.JPG
PICT0003.JPG
PICT0003.JPG
PICT0004.JPG
PICT0004.JPG
PICT0005.JPG
PICT0005.JPG
PICT0006.JPG
PICT0006.JPG
PICT0007.JPG
PICT0007.JPG
PICT0009.JPG
PICT0009.JPG
PICT0010.JPG
PICT0010.JPG
Nafotil: Drak, 5.3.2004
hostik.jpg
hostik.jpg
 
Nafotil: Tomáš Rejdal, 07.2003
P1010090.JPG
P1010090.JPG
       
Nafotil: Michal Kuty, 4.11.2003
PC160036.JPG
PC160036.JPG
PC160037.JPG
PC160037.JPG
PC160047.JPG
PC160047.JPG
PC160049.JPG
PC160049.JPG
PC160050.JPG
PC160050.JPG
PC160051.JPG
PC160051.JPG
PC160059.JPG
PC160059.JPG
     
Nafotil: Michal Kuty, 16.12.2003
PICT-0000.JPG
přestavba zhlaví
PICT-0001.JPG
přestavba zhlaví
PICT-0002.JPG
přestavba zhlaví
PICT-0003.JPG
přestavba zhlaví
PICT-0004.JPG
přestavba zhlaví
Nafotil: Drak, 14.7.2004
P7183566.JPG
manipulační kolej
P7183567.JPG
vjezd do stanice
P7183568.JPG
rekonstrukce zhlaví
P7183582.JPG
podvozky pro převoz kolejnic
P7183584.JPG
...
P7183571.JPG
rozebrané kolejiště
P7183572.JPG
...
P7183575.JPG
...
P7183573.JPG
...
P7183576.JPG
...
P7183574.JPG
...
P7183586.JPG
pohled od vjezdu do stanice
P7183587.JPG
...
P7183588.JPG
...
P7183592.JPG
...
P7183593.JPG
kolej směrem na zkušební trať
P7183594.JPG
...
P7183595.JPG
...
P7183596.JPG
pracovní vozy na trati
P7183598.JPG
snesené odstavné koleje
Nafotil: Tomáš Rejdal, 18.7.2004
P7233715.JPG
pohled ke stanici Skalka
P7233716.JPG
pohled ke stanici Skalka
P7233718.JPG
zhlaví
P7233719.JPG
zhlaví
P7233720.JPG
pohled ke stanici Skalka
P7233722.JPG
lokotraktory vedle zkušební trati
P7233723.JPG
uvězněný lokotraktor
P7233727.JPG
uřízlá zkušební trať
P7233729.JPG
za depem, tudy se bude chodit k novému terminálu BUS
 
Nafotil: Tomáš Rejdal, 23.7.2004
P8193817.JPG
zhlaví
P8193865.JPG
pohled z mostu při zkušební trati
P8193866.JPG
konečná podoba zhlaví
P8193872.JPG
lokotraktor na zhlaví
P8193867.JPG
pohled ke stanici Skalka
Nafotil: Tomáš Rejdal, 19.8.2004
P2121428.JPG
P2121428.JPG
P2121430.JPG
P2121430.JPG
P2121433.JPG
P2121433.JPG
P2121436.JPG
nově zastřešené depo v místě nové stanice metra
P2121438.JPG
odstavená sv., vpravo se buduje nová stanice metra
Nafotil: Tomáš Rejdal, 12.2.2006
xP1010001.JPG
xP1010001.JPG
xP1010003.JPG
xP1010003.JPG
xP1010006.JPG
xP1010006.JPG
xP1010007.JPG
xP1010007.JPG
xP1010008.JPG
xP1010008.JPG
xP1010012.JPG
xP1010012.JPG
xP1010013.JPG
xP1010013.JPG
xP1010014.JPG
xP1010014.JPG
xP1010015.JPG
xP1010015.JPG
xP1010016.JPG
xP1010016.JPG
xP1010017.JPG
xP1010017.JPG
xP1010018.JPG
xP1010018.JPG
xP1010022.JPG
xP1010022.JPG
xP1010023.JPG
xP1010023.JPG
xP1010026.JPG
xP1010026.JPG
xP1010027.JPG
xP1010027.JPG
xP1010028.JPG
xP1010028.JPG
     
Nafotil: Zdeněk Brázda, 2006
schema.gif
grafické schéma depa
Info: DOPRAVNÍ PODNIK hl. m. Prahy a.s.
lpohled.jpg
letecký pohled
Letecký pohled: Gefos a.s.
Informace o depu
Je umístěno v lokalitě Prahy 10. Rozkládá se na ploše cca 21,5 ha. Deponovací kapacita je 200 el. vozů. Zkušební trať v délce 2 003 m je napojena na vlečku do železniční stanice ČD Praha - Hostivař. Vlečka je v současné době mimo provoz. Z depa Hostivař je obsluhována linka A. Plocha halového komplexu (6 hal) je 34 800 m2. V halách je celkem 24 kolejí (15 kolejí pro remizování a provozní ošetření - každá o délce 210 m, 5 správkových kolejí, 1 kolej pro mytí a 1 testovací kolej pro zkoušky elektrických vozů pod vn). Kolej pro ofukování byla zrušena při stavbě stanice HO. Hala oprav je vybavena patkovými zvedáky, hříží a mostovým jeřábem. Součástí depa je přístavek pomocných provozů, který je vybaven dílnami pro údržbu agregátů pneumatické, elektrické a mechanické výzbroje el. vozů. K areálu depa přísluší depo pomocných trakčních prostředků (PTP), kde se provádí údržba a opravy lokomotiv, speciálních a drobných vozidel metra. Plocha depa pomocných trakčních prostředků je 1 900 m2, v hale jsou 3 koleje. V blízkosti depa je umístěna požární stanice HZS. Z vjezdového zhlaví depa odbočuje kolej k opravárenské základně metra (OZM).
V srpnu 2000 byla dokončena rekonstrukce osvětlení halového komplexu systémem Intelux. Vzhledem k předpokladu, že budou v DH provozovány rekonstruované soupravy 81-71M, byla v předstihu provedena oprava rozvodů stlačeného vzduchu, aby byl zajištěn kvalitní vzduch pro tyto soupravy (1. etapa dokončena v květnu 2002), podobně jako na DK. V roce 2004 byla provedena úprava kolejového zhlaví depa - jako příprava na stavbu stanice HO. V roce 2005 stavba pokračovala výstavbou nové myčky a byla zahájena stavba stanice Depo Hostivař, která byla dána do provozu 26.5.2006.
Info: DP Praha, Poslední aktualizace: 24.8.2006
Z historie...
Jak se blížilo dokončení prvního úseku trasy B, bylo nutné zprovoznit další místo pro deponaci vozů metra, protože jinak by docházelo k přetížení depa Kačerov. Pro výstavbu nového depa trasy A vybral projektant prostor na pomezí Strašnic a Malešic, v těsné blízkosti železniční spojky přes stanici Praha-Malešice. Opět se už při výběru depa přihlíželo k potřebě napojení na železnici, které tu nechybí stejně jako na Kačerově a ani později na Zličíně. Hostivařské depo je dnes nejrozsáhlejší v Praze, protože kromě základních hal obsahuje i rozsáhlou opravárenskou základnu metra (OZM). Největší nevýhodou zvoleného místa stavby byla velká vzdálenost od provozovaných úseků, která se měla snížit až dlouho po dokončení depa. Z konečné stanice úseku II.A - Želivského bylo proto nutno vyrazit v předstihu před samotnou trasou metra jen traťové tunely k depu.

Stavební ruch se rozeběhl v letech 1980 až 1981, kdy začala ražba tunelů z Želivského dále (15.9.1981) a stavba samotného depa a OZM. Nejprve si popíšeme průběh stavby spojky. Tunely začaly přibývat z konečné trasy II.A do další projektované stanice, Strašnické (tehdy Starostrašnické), již v roce 1981, tedy nedlouho po zprovoznění druhého úseku trasy A. K ražbě tunelů se využívala mimojiné i těžní věž za stanicí Želivského, sloužící dříve i pro trať směrem do centra. Ražené tunely vedly až pod zmiňovanou Starostrašnickou, kde se oba tunely sjednotily a v levé koleji pokračovaly směrem k depu. Úsek Želivského - Starostrašnická byl součástí plánované trasy III.A, pokračující rovně, tedy nikoliv po spojce do depa, do konečné stanice Průběžná pod stejnojmennou ulicí (konkrétně v rozmezí tramvajových zastávek Radošovická a Na Padesátém). Skutečné dokončení spojky proběhlo někdy v roce 1984, avšak oficiální uvedení do provozu proběhlo současně s dokončením depa - 17.10.1985. Nejprve se jezdilo po dvoukolejce v úseku Želivského - Starostrašnická, dále jen v levé koleji. Již v roce 1984 došlo k rozhodnutí ukousnout stanici Průběžná a trasu III.A ukončit ve Starostrašnické. Místo Průběžné byla navržena nová stanice - taktéž Průběžná, avšak (patrně z finančních důvodů) na spojce do depa. Starostrašnická (ale pod názvem Strašnická) byla zprovozněna 11.7.1987, poté co ji stavitelé vybudovali na provozované spojce. Stanice měla i dvě odstavné koleje, naprojektované v souladu s odbočováním spojky tak, aby byla zajištěna možnost pokračovat přímo. Nedlouho potom, přesně 1.11. téhož roku začala výluka levé koleje v úseku Strašnická - DH. Náhradou byla zprovozněna pravá. Na té již při uvedení do provozu existovala základní struktura pro vložení stanice Průběžné, od roku 1985 již uvažované pod názvem Skalka. Po dokončení potřebných úprav se rozjel opět provoz i na levé koleji (1.5.1989) a vznikla i nová jednosměrná spojka (ve směru od depa z koleje na Leninovu do protisměru), umožňující obrat vlaků metra až těsně před Skalkou. Možné je i použití druhé hrany nástupiště, za předpokladu jízdy v protisměru před Strašnickou, kde je obousměrný přejezd. Konečně dokončení samotné stanice se datovalo na 4.7.1990.

Objekt depa začal vznikat v dubnu 1981. Je to soubor pěti typových hal o rozponu střechy 24 m a jedné atypické haly HARD s šířkou 30 m. Tvar celého hlavního komplexu vystihuje obdélník s rozměry 228 m délky a 153,7 m do šířky. Celková remízovací kapacita je 220 vozů. V roce 1985 byla dokončena první část (17.10.1985). Druhá etapa byla zprovozněna v roce 1988 a dokončovací práce trvaly až do roku 1990. Dále se v tomto prostoru nachází depo pomocných trakčních prostředků, spojka na železnici (Praha-Hostivař) a do OZM, trojúhelník pro obracení vozů a zkušební trať. Samozřejmě i hlavní haly skrývají i jiné, než jen remízovací kapacity, provádí se tu mnoho běžných provozních oprav.
Info: Jan Bonev
 
Zpět